Pri pohledu z oken nam jaro dava jasne poznat, ze uz je tady panem a nasim ocim se naskytaji pohledy vskutku oku lahodici. Rozkvetle stromy jiste kazdemu prinesou aspon kapku optimismu, pokud se ovsem nejedna o kvetouci kastany, ktere nebohym studentum pripominaji jejich neprijemnou povinnost pred tim, nez se vydaji na sve prazdninove toulky svetem. Koho to asi napadlo, vysadit podel cesty na Palacak tyto jinak oblibene dreviny?! Ale letos stejne vyrasily nenormalne rychle1

Takze si toho maje prijemne uzivejte, vzdyt psat zde, co se v kvetnu ma, by bylo nosenim drivi do lesa1

1 proto vsichni honem do monterek a MAKAM, MAKAM !

• Redakce upozornuje vsechny pilne autory clanku na zmenu adresy Brontika. Nova adresa je: brontik@seznam.cz

• Bobes oznamuje svym ctitelkam a ctitelum, ze jeho belluv pristroj v zamestnani ma cislo 05/43216893 (Jaroslav Jurik)

• Svatba nebude! Toz to bylo takhle: Pouze jsem prohlasila, ze si mozna jednou vezmu chlapa, ktery umi varit a sit. No a zrovna nebyl po ruce nikdo jiny nez Gogo1 A tak diky tomu, ze nekteri kamaradi berou cloveka hned za slovo, vznikla tato nepravdiva informace. Takze aby bylo jasno: V dohledne dobe (5 az 10 let) si nehodlam brat ani Goga ani jineho prislusnika muzskeho pokoleni (jestli vubec kdy hodlam, po slove "manzel, manzelka" se osypu).

P.S. Gogo, neber si to osobne.

A Radko, zajdi bidnou smrti ! (redakcne kultivovano)

Ucast: Bobes, Slupka, Dzorc, Yaki, Peta, Kamil, Martas, Radka, Klara, Veronika, Kleofas, Hadar, Kamca, Drak, Mysak, Jurin, Evka, Vlkodlak.

Schuzku vedl Slupka, zapsala Peta.

Program:

1. sklad
   Veci potrebne o prazdninach (napr. stany, spacaky, stanove koliky, pila, atd.) byly prestehovany k Viky domu. Zbyva presunout "spotrebni" material na Bystrousku.
2. Brontik
   Byla zmenena mailova adresa pro posilani prispevku - brontik@seznam.cz.
   Martas jako sef redakce upozornil, ze plakatky na mensi akce (vikendovky, kluby) by nemely v Brontiku "prebujet" - patri predevsim na nastenky, v Brontiku by mela stacit propagace v kalendari akci.
3. dotace
   Zadost o dotaci na OSF nebyla podana vzhledem ke zmenene situaci pristiho rocniku OHB (viz dale), na ktery se mel projekt zamerit.
   Na zaklade zadosti podane na Odbor mladeze a telovychovy MMB koncem minuleho roku nam bude po podepsani smlouvy pridelena dotace ve vysi 15.000 Kc.
4. Olympiada
   Hromadna prihlaska za ZC musi byt podana do 20.4. (zajisti Bobes). Pokusime se postavit dve orchisacka a jedno orchisacko-sroustlousi druzstvo. Zajemci o sportovani i povzbuzovani se mohou hlasit Yaki nebo Bobsovi.
5. bal
   Byla zajistena kapela Piknik (spicka brnenskych country kapel), chystaji se dve predtanceni a dvoje uceni tancu, volba zasterove miss, originalni modni prehlidka, tombola, souteze a samozrejme nealkoholicky bar. Organizatori pocitaji s tim, ze pri stu lidi by se mohla cela akce sama zaplatit (kapela 5000, sal asi 2100, predtanceni a vyuka za gulas).
6. Dort pro Brontosaura
   Hlavni program probehne v sobotu (neco malo prace, prezentace jednotlivych ZC formou dilen, vystava v mestecku i na hrade, tiskova konference, koncerty Netresku a Cimbal Classicu a po veceri countrybal s velkym dortem). Orchis zastupuji v organizatorskem tymu Bobes a Siba.
7. Den Zeme
   Probehne mestska hra pod nazvem "Nasli, moji radcove, nasli?".
8. Lampionovy pruvod
   Jenom na okraj Kamca prozradila, ze se z lampionaku stala temer masova akce (v jednu chvili pres sto ucastniku), ktera si dokonce vyslouzila policejni ochranu.
9. OHB
   Trojka referovala o svem rozhodnuti neusporadat rocnik 1999/2000. Misto toho se zamerime na kazdotydenni serii klubu s cilem prilakat dalsi zajemce o nasi cinnost. Kamca poznamenala, ze v archivu je cely stos materialu o OHB a IHB (Instruktorak HB). Jurin podotkl, ze jedna vec z OHB by mela byt zachovana - a sice navaznost ci jakasi propojenost vsech klubu, aby i tam se vytvorila parta, ktera se bude rada schazet.
10. CSOP
    Viky navrhuje zalozeni dalsi zakladni organizace CSOP, ktera by mohla ukolovat Orchis. Zadrhelem by mohlo byt, ze ze zalozeni zakl.org. vyplyva povinnost se po 10 let o pridelenou lokalitu starat. Obava z moznych potizi z tohoto plynoucich byla ale zazehnana vetsinovym presvedcenim, ze by "vlastni" lokalita naopak mohla Orchisu prospet.
11. Stanovy Orchisu
    Jak jiz bylo naznaceno na valne hromade, potrebuji nase vnitrni stanovy ponekud prizpusobit soucasne situaci (napr. zpusob volby Trojky, postup pri ruseni clenstvi, statut ZC, apod.). Vsichni pritomni byli tedy vyzvani k tomu, aby si do priste stanovy znovu procetli a promysleli mozne zmeny tak, aby Trojka mohla do pristi valne hromady pripravit navrh noveho zneni.

Pristi schuzka Orchisu probehne 10.5. opet od 19 hodin v Cernovicich na V.Kapralove 23. Prozatim je jasne, ze by se melo hovorit o techto bodech: stanovy, hodnoceni balu, Olympiada a lonska predvanocni hra (jeste nejsou v poradku finance).

Krome vsech clenu Trojky se zucastnili Kamil, Siba a Kleofas. Schuzku vedla Yaki.

1. Vznikl oficialni zapis z valne hromady, ktery byl prilozen k zadosti o zalozeni bankovniho uctu.
2. Prisla smlouva o zalozeni noveho uctu u IPB. V soucasnosti jsou tedy v IPB 3.000, na hotovosti 3.189,40 a zhruba 500 u redakce Brontika.
3. Viky pracuje na projektu na ziskani grantu od OSF.
4. Viky navrhuje zalozit zakladni organizaci CSOP, ktery by nam zadaval praci a platil ze ziskanych dotaci. Nevyhoda - povinnost po dobu deseti let se starat o pridelenou lokalitu.
5. Yaki zjistila dalsi moznost lesnich brigad.
6. Jako zajimava lokalita se nabizi chata Jelenice (kontakt pres Viky).
7. Byl navrzen termin setkani Trojky se Spenatem - 27.4. Yaki zjisti, zda to lidem ve Spenatu vyhovuje.
8. Dlouha diskuse se strhla ohledne balu, protoze zjevne na cas selhala komunikace mezi jeho organizatory. Bylo rozhodnuto, ze uz je pozde na zasadni zmeny (tykajici se zejmena pojeti a nazvu balu) a do Brontika bude vsunut listek upresnujici nektere informace.
   Slupka dostal za ukol zajistit organizatory pro doprovodnou vikendovku.
9. OHB
   Tento rocnik - do konce kvetna budou jeste probihat na Bystrousce kluby a v cervnu se uz budeme schazet, pokud nam bude prat pocasi, u taboraku (zrejme u posledniho rybniku v Marianskem udoli).
   Rocnik 1999/2000 - po predeslych debatach o cilove skupine OHB a jeho celkove podobe se Trojka rozhodla, ze neusporada rocnik 1999/2000, a misto nej se zameri na kazdotydenni kluby. Je potreba najit cloveka, ktery bude mit kluby pod palcem.

Dalsi schuzka Trojky probehne 25.4.

Ano, to je vec, o ktere vetsina lidi vi jen to, ze existuje. Abych Vam doplnila bila mista, budu v Brontiku postupne uvadet prehled vseho, co se tam da najit. Pokud byste mel nekdo zajem do neceho nakouknout, obracejte se primo na me.

Mozna si rikate, ze to beru dost strucne, ale vetsinu veci je potreba jeste prekontrolovat, dozaradit, popsat,....

Tam, kde je uvedeno, ze mame jen plakatky, neklesejte na mysli, i tak je to docela dobry inspiracni zdroj.

PS. Kdybyste mel nekdo doma plakatky na jakoukoliv akci od r. 1996 (nejlepe dvakrat), venujte prosim jeden exemplar brontimu archivu - budu Vam vdecna, pripadne jsem ochotna zapujceny plakatek ofotit a vratit.

Mily ctenari Brontika, rada bych Te seznamila s nekterymi akcemi, ktere Brontici dob minulych poradali a o kterych (pokud nejsi bronti veteran nebo ses nedostal k jinym ostre sledovanym zdrojum) nemas ani paru.

Zacnu akcemi pravidelnymi:

Prvni ctvrtek v mesici se konaly tak zvane Brontosauri hratky (co bylo jejich obsahem napovida sam nazev) a byly urceny predevsim stredoskolakum.

Dalsi tyden nasledoval Brontosauri ctvrtek, coz byla obdoba Brontosaurich hratek urcena vysokoskolakum.

V tydnu nasledujicim se konal Ekovecer, ktery byl urcen sirsi verejnosti (nazev opet napovida tema vecera) a je nutno podotknout, ze na tyto akce chodili odbornici z oboru.

V poslednim tydnu mesice probehl opet Brontosauri ctvrtek pro vysokoskolaky.

Dale pak probihaly kurzy OHB pro potencionalni organizatory vikendovek (jednou tydne, vetsinou az od ledna) a kurzy IHB (= Instruktorsky kurz Hnuti Brontosaurus) pro potencionalni organizatory PsB.

K akcim nepravidelnym patrily napr.

Kluby, ktere byly na ruznych mistech na ruzna temata (pokud tomu dobre rozumim, tak pokud mel nekdo neco, s cim by chtel sve kamarady seznamit - diaky, zajimave informace z jeho oboru,... - delo se to prave zde),

Mestske hry, ktere vlastne byly i pravidelne (napr. dosud pretrvavajici volejbal) a obcasne (cvrnkiada, mapovani odpadu mesta Brna)

Nevim, kam bych zaradila napr. Memorial Jary da Cimrmana, ktery byl pravidelne jednou za rok, ale moc dlouho nevydrzel. Skoda, pekna myslenka.

No, a dostali jsme se k akcim, ktere probihaly jedenkrat za rok. Sem patril napr.:

Ekofor - soutez kresleneho a fotografovaneho humoru (letos mozna opet probehne)

Brontfoto - soutez fotografii z akci, z prirody apod. (tahle akce nastesti nezanikla)

Ekostan - Brontici si na Porte vyrobili "stan", ve kterem se prezentovalo Hnuti Brontosaurus

Adopce zvirete - z cele republiky se vybirali penize od ostatnich Zakladnich clanku a "kupovalo" se zvire v ZOO v Brne

Zlata cena Brontosaura - se udilela pred revoluci celorepublikove bud jednotlivci nebo kolektivu, ale nedokazu presne zformulovat za co (rekla bych za prikladnou cinnost apod. ...)

Pisnicky pro Brontosaura - Brontici si pozvali nekolik zacinajicich a nekolik znamejsich kapel a "poradali" koncerty

Nektere akce "vydrzely" do soucasne doby: baly, vanocni hry a samozrejme nesmim zapomenout na vikendovky a peesbecka PsB (= Prazdniny s Brontosaurem).

V roce 1985 bylo uskutecneno zhruba 130 PsB!

V prubehu jednoho vikendu se konaly az 4 (nekdy i 5-6) vikendovky!

Pred revoluci bylo v Brne pres 200 organizatoru!

A jeste musim vzpomenout jednu pravidelnou akci, ktera se mne osobne moc libi. Tou bylo Otvirani studanek na jare a Zavirani studanek na sklonku podzimu.

Kdyby se tak nasel nadsenec, ktery by chtel alespon neco ze "starych casu" ozivit.

za vsechny bronti archivare

(Vse, co je zde uvedeno, jsem konzultovala s Lisejnikem, takze s pripadnymi namitkami se obracejte (Kleofasi) na nej.)

Ne, nebojte, na dalsich radcich nenajdete informace o hospodskych zarizenich IV. cenove kategorie, kde jsou umakartove stoly, linoleova podlaha, zasmradle zachodky a kde vam vycepni natoci klasickeho "podmiracka". I kdyz je pravda - vzhledem k tomu, ze jsem autorem ja - by se neco takoveho dalo ocekavat. Ale rozborem mych nectnosti se muzeme zabyvat v nejakem jinem clanku

Do Pivnice (psano s velkym "p") me totiz zavedlo privetive velikonocni pocasi na vylete na Ceskomoravske vrchovine. Az se nekdy budete potulovat v okoli Prosece u Litomysle, nevahejte se optat domorodcu na azimut. Dotycnou oblasti totiz nevede zadna turisticka znacka - coz je jenom dobre, protoze znacny naval turistu by tomuto mistu asi vubec neprospel. Obdobnou sluzbu vam pochopitelne nabidne i klasicka padesatitisicovka mapa. Pivnice je nevelka piskovcova oblast, ktera je krasne vymodelovana nekolika malymi rickami (a bohuzel na nektery mistech i rukou cloveka, kde podle zasady "Jmena hloupych" najdete podpisy tech, kteri tu byli pred vami). Ja jsme prochazel bocnim udolickem, ktere zacina nenapadnou rokli pomalu se zvetsujici do zahloubeneho koryta v posledni casti pak prechazejici do strmeho koryta. Pri pohledu na zatocinky, kterymi jsem se jen stezi protahoval, se clovek v duchu sklani pred ohromnou silou vody, ktera si tu staleti razila cestu. Na poslednim useku jsem pak zdolal jeste asi 5 metru vysokou kaskadu, ktera nastesti byla bez vody, protoze jinak bych krome krasneho zazitku mel zdarma i sprchu. Potom se jiz otevrelo sirsi udolicko, kde by nebylo marne stravit romanticky vecer - taboriste bylo pripravene, dreva "hafo" a sucha jeskyne byla taktez k dispozici. Nic ovsem neni dokonale; po takto stravene noci, bych ze vsech zahybu a koutu sve garderoby vyklepal nejmene dve tuny pisku.

A jeste jedna rarita - hned na zacatku jsem narazil na tucet mloku. Tyto krasne tvorecky jsem nevidel uz hodne dlouho a tak mi dotycni cerno-zluti krasavci chvili pozovali pred objektivem meho aparatu.

P.S. Mise Cermakove dekuji za to, ze mi tohle hezke misto ukazala.

Cisar Frantisek se zarazil. Pariz neni od Vidne zase az tak daleko. Co kdyz myslenky tech proklatcu, tech pekelniku, toho Robespierra, toho Dantona, toho Marata dolehnou az sem ? Co kdyz revoluce prijde i do Vidne ? Revoluce. Z toho slova mel Frantisek panickou hruzu. Bal se ji vic nez moru, vic nez kaciru, vic nez pekla. Revoluce. Cisar vyhledl z okna. Videnske ulice byly klidne, pokojne. Ale co kdyz je to jen zdani ? Co kdyz prave ted pada dalsi Bastila ?

Mocni tohoto sveta, nikdy jste neporozumeli. Strelny prach, delove koule, ostre mece, to jsou vase argumenty. A tak se cisar Frantisek zacal pripravovat na valku. Az ta Revoluce prijde, az se priplizi jako jedovaty had, on ji znici, zaslape do zeme. Verne a vyzbrojene vojsko ji rozstrili, rozseka a jeji zkrvavenou hlavu poslou zpatky do Francie.

Po cele zemi zavirily vojenske bubny, privadeli se novi rekruti, ze zvonu se opet odlevala dela. Stavely se pevnostni hradby, plnily se zasobnice i arzenaly. Ani Brno nebylo vyjimkou. Pred sto padesati lety si o nej vylamali zuby Svedi, ted se chystalo na mozny utok tak recene Revoluce.

---------------------------------------------------------------------

Vyrudla sukne zavirila po navsi, zvedl se prach. Devecka se dzberem vody zmizela ve vratech statku. A opet ticho, rusene jen kejhanim hus. Z nekolika kominu stoupal kour, poledne, horky, cervnovy den. Odnekud zabucela krava. Liduprazdna naves, muzi pracovali na poli, kdo nemusel, nevychazel do te poledni vyhne.

Zdalky zarachotily kola. Mistni byli zvykli, vedla tudy cesta do Brna, casto projizdely vozy formanu, praskaly bice nad zpocenymi konmi. Ale ted to bylo neco nezvykleho a mnoha hospodyne vysla pres dum. Dva vojaci na konich, za nimi velky vuz, zrejme plne nalozeny, kone zabirali ze vsech sil. Na kozliku muz v uniforme, leskla prilba. Vuz kryla bila plachta, ani se nepohnula v dusnem bezvetri. Kolonu uzavirali dalsi dva vojaci na konich, savle pri boku. "Kam jedete ?", krikla otazka prehlusila klapot kopyt. Neodpovedel nikdo z nich, presto byl cil jasny. Jeste par mil a privitaji je hradby kralovskeho mesta Brna.

Horko bylo umorne. Jeden z vojaku, mlady, tak dvacetilety, s veselyma ocima, citil, jak mu po tvari stekaji kapky potu. Plechova prilba na hlave tizila. Moci si ji tak sundat ! Ale to kapral nepovoli, jede vepredu, prisny, obavany. Bila plachta skryva velky naklad strelneho prachu, brnenske zbrojnice uz na nej netrpelive cekaji. Bzuci mouchy, sterk cesty skripe. "Alespon par dousku studene vody, omyt si oblicej, odpocinout", mysli si mladik. Vesnice uz koncila. Jeste se naposledy ohledl zpatky. Lide tam v tech statcich zili opravdu jako lide, orali, seli, sklizeli. Zadne valky, zadne zbrane, zadne transporty strelneho prachu Mlady vojak v uniforme si povzdechl a pohledl zpet na vuz pred sebou

Bily, oslnivy a vseobjimajici zablesk jej v ten okamzik pohltil

Vybuch byl straslivy. Snad to horko, snad neopatrnost, kdo vi. Kdyz se rozptylil mastny, cerny dym, pribehli zdeseni vesnicane, jeste ted ohluseni desivou detonaci. Hrozny byl obraz zkazy. Krvave cary tel, tel lidi i koni, horici trosky vozu. Opodal zprohybana prilba. Ta, ktera tak tizila.

---------------------------------------------------------------------

Ten pribeh uz dnes nikdo nezna. V Ostrovacicich na navsi zabrzdil autobus, lide se rozchazeli do svych domovu, pred studenym severakem se choulili do limcu a sal. Nekolik jsem jich zastavil, pozeptal se na nestastne vojaky, kteri tady pred dvema sty lety zahynuli. Zamitave krouceni hlavou. Nikdo nevedel..

Sel jsem dal Ostrovacicemi, podel cesty, ktera driv skutecne vedla na Brno, dnes automobily svisti po kolem vedouci dalnici. Posledni domy. A na uplnem konci jsem ho nasel. Nevelky kamen na kraji prikopy. Ometl jsem z nej rukou snih a dlouho prejizdel prsty po celni stene. Dve ste let stare ryhy uz ocim unikaji, ale hmat je jeste zastihne. Nahore maly krizek a pod nim skromne pismena :
" 1793, 3. cerven ". To byl ten den.

Cisari Frantiskovi se ta tragedie nikdy nedonesla. Proc taky ? Mel dost svych starosti. Ve Francii se par mesicu nato skutalela pod gilotinu hlava i jeho tety Marie Antoinetty, pak i hlava "krvaveho psa" Robespierra. A prisli dalsi a dalsi, prisel Napoleon. A zase odesel. Prisla i Revoluce, ne uz tak kruta, prisli dalsi a dalsi. Jen tech pet vojaku z Ostrovacic uz domu neprislo.

A vzpominka na ne odesla uz davno.

Bohy ricnich toku bylo jeste mozno oznacit za grupu docela namakanych vodniku (jenom potichu a dal od vody). Ovsem, kdyz prisla rec na bohy morske, citil staroveky clovek, ze konci veskera legrace. Bohove byli stejne jako more divoci a nespoutani

Tato velkolepa sila stojici stale na nespravnem brehu si zaslouzila take nemene velkolepy vstup na evropskou pudu. Na dukaz sve velikosti Xerxes kazal postavit most pres morskou uzinu, aby ji armada mohla prejit suchou nohou. Jak naridil, tak se i stalo. "More jsem pokoril, Reky pokorim tez," usmival se spokojene, netusic, ze seredne nastval jednoho boha.

Rada reckych strategu si zatim marne lamala hlavu, jak zastavit postup Persanu. Spartane si na ne chteli pockat v soutesce, dalsi navrhovali zaskodnickou valku, jini takticky ustup na predem pripravene pozice. S nejlepsim resenim vsak prisel Themistokles z Athen: "Vysleme poselstvo do delfske vestirny, at bohove poradi. Tady Leonidas by se zatim mohl pokusit zastavit Chsajarsu v prusmyku u Thermopyl a ostatni se zatim stahnou do predem pripravenych pozic."

Severni Recko obsadil nepritel bez problemu, az na dve, tri mesta, ktera vzapeti stejne prestala existovat. Spartane u Thermopyl zdrzeli Persany na krasne tri dny a premozeni zradou zanechali po sobe pekny nahrobek. Cele stredni Recko cekal osud severnejsich kraju.

V teto situaci se vratilo poselstvo s vestbou, ze Atheny ochrani drevene hradby. Strategove premysleli, co tim chtela Pythie rici, az Themistokles povstal: " Bohove mi vnukli plan."

Zare horicich Athen byla videt az na ostrov Salaminu, kde bylo shromazdeno athenske obyvatelstvo. U ostrova cekala recka flotila, "drevene hradby" Athen. Perske lodstvo delila od rozhodneho vitezstvi jedina noc. Zitra presila mohutnych korabu rozdrti ty smesne male lodicky Reku. Zejmena Fenicane, vyborni namornici, se tesili na lekci, ktera znici jejich obchodni konkurenty. Navic Xerxes mel v noci sen, ze ktereho si pamatoval, ze bitva zcela jiste dobre dopadne.

Rano perska formace vyrazila do uziny mezi pevninou a ostrovem, kde cekali Rekove. Bitva zacala. Ale zpocatku priznivy vitr, ktery meli v plachtach, nahle zmenil smer a odnasel perskou flotilu na jednu stranu uziny. Lodi bylo tolik a vsechny u sebe, ze si vzajemne lamaly vesla. Nad morem se nesly nadavky ve vsech jazycich, kterymi se mluvilo v okoli Stredozemniho more. Male, ale obratne recke veslice zautocily v nastalem zmatku na nakupeneho nepritele. Obratnym manevrovanim drtily vesla fenickych korabu s nekolika palubami, prorazely klounem jejich boky a kdyz byly jejich vlastni lode od neustaleho taranovani v dost dezolatnim stavu, dobyvaly posadky cizi lode, aby mohly pokracovat v boji na palube ukoristeneho plavidla. Xerxes se mohl jen divat ze brehu na zkazu pysneho lodstva.

Od toho dne se vsechno proti nemu obratilo, utrpel dalsi porazky a zanedlouho prisla chvile, kdy do Athen priplula lod s trofeji v podobe lan z onoho mostu, po kterem Persane vpadli do Recka. Xerxes se mohl oddavat truchlivym uvaham opet na spatnem brehu. Kdyz hadaci, vestci a knezi meli zjistit, co zpusobilo pad jejich velikeho krale kralu, dostalo se jim odpovedi podle vsech znameni, ze priserne nastval boha Hellespontu, protoze spoutal more mostem. A jak naznacovaly vnitrnosti, buh jeste s pomstou nebyl hotov.

Pro stare Reky byly obrovske zasahy do prirody plodem zpupnosti, jenz dojde potrestani. Nase civilizace od te doby postavila mnoha veledila na vodnich tocich. Co jmeno, to mala katastrofa:

Asuanska prehrada, prehrady na Chuang-Che, likvidace toku Amudarji a Syrdarji, obrovske prehrady v Amazonii atd., atd.

Drazi sportuchtivi Brontici Orchisaci a nasi priznivci. Tak jako kazdy rok prisel cas sportovniho klani mezi brontiky . Ano, nase Olympiada je uz tu a sliby pravidelneho sehravani a treninku jsou ty tam.

Nevadi. Me tajne zdroje mi sdelily, ze ostatni jsou na tom podobne a tak to aspon bude napnutejsi a vyrovnanejsi.

A nyni to dulezite: Kdybyste radi hajili nase barvy, jak primo na bojisti tak i v kuloarech, prosim ozvete se Bobsovi (Jaroslav Jurik) nejlepe do prace na tel.: 05/43216893. Je dobre mit prehled, jaky je z Vasi strany zajem. Orchis chce postavit cela tri druzstva, takze se nebojte zavolat.

Jinak, kdo ma zajem, tak 12. kvetna probehne sportovni odpoledne (priprava na BO) na Kravi hore, konecna tramvaje cislo 4, smer Masarykova ctvrt. Sraz je v 17:00 hodin primo na konecne.

To je tak prozatim vse. Veskere dotazy a nejasnosti se dozvite prave u mne.

Uz se na vas tesim.

Turisticky krouzek brontosaurich junioru hleda do svych rad mlade lidi ve veku priblizne 14-17 let, kteri maji zajem:

najit si nove kamarady a kamaradky a s nimi:

hrat (si, divadlo, na kytaru, fletnu,...), blbnout (a "terorizovat" brontosauri "seniory"), povidat si, sem tam treba i premyslet (i kdyz tohle zrovna nekomu nedela dobre), zpivat, tancovat, sportovat (volejbal, ringo, lozeni po skalach,...), chodit na vikendovky, do cajovny,...

Schazime se pravidelne kazdy tyden v pondeli od sesti do osmi hodin vecer v CVC Bystrouska (Fleischnerova 1/a, konecna tramvaje cislo 1 a 11 v Bystrci), nepravidelne pak chodime na ruzne vikendovky a jine akce Zakladniho clanku Hnuti Brontosaurus Orchis Brno a jinam, podle toho, jak se domluvime.

Na vsechny se moc tesi: Jana, Alice, Fanda, Zblebt, Lucka, Apppi, Kleofas, Sarka a Radka

Pripadne dalsi informace: Radka Jaruskova, tel.: 05/43 24 62 34, e-mail: 9radka@seznam.cz

• cislo 15 - 5.dubna:

Freonova ostuda: Nasbirane lednicky necha ministerstvo zlikvidovat v garazich. (V soucasne dobe konci zivotnost chladnicek s nejtvrdsimi freony. Tisic odstavenych lednicek denne vsak mizi neznamo kam, protoze stat prestal podporovat jejich sber. System likvidace freonu ztratil koncepci.)

• cislo 14 29.brezna:

Temelinsky tyden (Po patnacti letech budovani Temelina a sedmdesati utopenych miliardach se rozhodovani o jaderne elektrarne poprve dostalo do normalnich koleji. Vlada si nechala zpracovat nezavislou odbornou studii, vzala ji na vedomi a k vseobecnemu prekvapeni pripustila jako rovnocennou variantu do pristi diskuse i navrh na ukonceni vystavby.)

Atomovy slon v loznici: Rozhovor s americkymi jadernymi experty o temelinske elektrarne ("Termin dokonceni Temelina neni realny," varuje jaderny inzenyr Arnie Gundersen, ktery se v USA podilel na spousteni triceti reaktoru. "Urcite se jeste zpozdi vystavba, natoz ozivovani nevyzkouseneho systemu.")

• cislo 13 22.brezna:

Statni nebo "privatni" rezervace?: Novy zakon o prodeji pudy muze zkomplikovat ochranu prirody. (Pul milionu hektaru casto zanedbavane statni pudy ma konecne dostat soukrome vlastniky. Navrh zakona vsak podcenuje statni vlastnictvi chranenych uzemi prirody, hrozi tak i ztraty pro statni pokladnu.)

Ohrozena Sumava ("Hrozi spekulativni nakupy pudy, kterou by pak stat v zajmu zachovani ochrany prirody musel vykupovat zpet.")

Cim budeme topit? Navrh energeticke politiky je pouze strednedoby (Vasen pro uran a statni vliv, ktery nelze obejit. To jsou dva z aspektu navrhu energeticke politiky, ktery 26. unora predlozilo ministerstvo prumyslu a obchodu. Otazku, cim budeme "topit" v pristim tisicileti, vsak navrh nezodpovida s dostatecne dlouhou perspektivou.)

Vzdyt jsem vam to rikal: Rozhovor s Dennisem Meadowsem, spoluautorem knih Meze rustu a Prekroceni mezi ("Za exponencialnim rustem civilizace stoji psychologicka prazdnota," rika Dennis Meadows v rozhovoru, ktery s TYDNEM vedl - jako temer celou svou komunikaci se svetem - ze sveho domu pomoci elektronicke posty.)

Mezi vedou a laskou (Cilem knizky Meze rustu, takzvane prvni zpravy pro Rimsky klub, bylo poznat, do jake miry je nase soucasne chovani slucitelne s rozmery zemekoule, presneji receno prozkoumat dlouhodobe nasledky rustu populace, produkce potravin, spotreby surovin a rustu znecisteni... Cilem knizky Meze rustu, takzvane prvni zpravy pro Rimsky klub, bylo poznat, do jake miry je nase soucasne chovani slucitelne s rozmery zemekoule, presneji receno prozkoumat dlouhodobe nasledky rustu populace, produkce potravin, spotreby surovin a rustu znecisteni.)

Dennis a Donella Meadowsovi: Autori kontroverznich studii Meze rustu (Limits of the Growth, 1972) a Prekroceni mezi (Beyond the Limits, 1992; cesky Argo, 1995), ktere pomahaly zahajit dodnes trvajici debatu o moznostech preziti lidstva na Zemi.

Byl jsem pozadan, abych jako temer nezavisly a skoro nahodny ucastnik popsal dojmy z predapriloveho lampionoveho pruvodu. Akci maji na svedomi Kamca a Tomas, kteri poctive ohlasili na Obecnim urade Brno-stred: "... lampionovy pruvod v poctu asi 20 lidi, zacatek 31.3. 1999 23⁰⁰ u pomniku na Moravskem namesti. Pochod mestem: trasa Moravske namesti - Hlavni nadrazi - namesti Svobody - Ceska - Jostova - Udolni - Kravi hora. Dosazeni cile po pulnoci. Akce je tedy dvoudenni..." Nasledovalo rozveseni letacku.

Jako uvedomeli clenove Hnuti jsme pohrdli prumyslove vyrabenymi lampiony a v predvecer pruvodu navrhli, nastrihali, slepili a vybarvili svoje vlastni (nekteri je po skonceni pruvodu i zapalili). Kdyz jsme se presunuli z klubovny na start, bylo nas asi dvanact. Policistu, kteri nas hlidali a provazeli (demonstrace byla prece ohlasena) se postavilo o neco mene - osm ve ctyrech autech. Ale pred jedenactou se na obzoru zavlnil dav nasich priznivcu a pratel. Mavali lampiony a mirili k nam, takze Kamcin zahajovaci projev poslouchalo asi osmdesat ucastniku.

Pruvod probehl sporadane a bez zavad. Po hodine jsme dorazili na vrcholek Kravi hory, Kamca podekovala, pozvala nas na Kulickiadu a spocitali jsme se. Bylo nas sedmdesat sest.

Zaverem bych chtel podekovat nasim policistum, kteri nas ve svych autech verne provazeli po cele trase a nezalekli se ani znacek "Zakaz vjezdu", "Pesi zona" ci "V parku je jizda na kolech zakazana, psy dovoleno vencit jen s nahubkem", cimz se postarali o zpestreni cele akce.

Misto: Lelekovice

Velice prijemna japonska tlakova masaz. Harmonizuje nasi telesnou schranku, uvolnuje napeti. Vyuziva tlaku prstu, dlani, loktu a nohou. Postupuje se od povrchovych a plosnych technik k cilenemu tlaku na jednotlive body energetickych drah tela - meridianu. Masaz je prijemna jak pro masirovaneho, tak pro masirujiciho. Masirujici se nenadre a neboli ho z masaze zada. Shiatsu se zpravidla aplikuje pres obleceni. Nepouziva se olej ani emulze. Masiruje se na podlozce na zemi. V originalnim podani se jedna o celodenni obrad zakonceny spolecnou prochazkou v zenovych zahradach. Samotna masaz se provadi zpravidla 60 minut.

Pri masazi celeho tela se strida pusobeni silou s jemnymi klouzavymi pohyby. Vytvari se tak harmonizujici kombinace, ktera zmirnuje stres, napeti a bolesti svalu a zaroven dodava energii nasi telesne schrance a posiluje telo. Pouziva se masazni emulse ci detsky olej. Samotna masaz se provadi zpravidla 60 minut.

Chvile mezi blahodarnymi masazemi vyuzijeme k toulani ve vlastnich predstavach. Nechame na povrch vyplouvat obrazy ulozene v nasem podvedomi, ktere nam mohou objasnit zakruty nasi zivotni cesty. Budeme se ztracet v nasich predstavach, abychom v nich posleze nasli sami sebe.

Kontakt: viz. Kalendar akci

Na setkani se tesi

5. 5. Zpivajici klub - Siba, Peta (05/4513 4064, petrajir@mendelu.cz). Uz dlouho sis nezazpival(a)? Naladila te vikendovka Pejme pisen dohola? Svrbi te prsty, kterym se styska po hmatniku kytary? Tve rumbakoule, ozvucna drivka a chrastitka doma zahali a zapadavaji prachem? Touzis zase provetrat zpevniky? Prijd si s nami z plndla hrndla zapet a zahrat na Bystrousku. Zacneme kratce po devatenacte hodine a skoncime kdovi kdy (takze si pro jistotu vezmi spacak).

7. - 9.5. Predbalova vikendovka sraz v 19.00 na brnenskem hlavnim nadrazi. S sebou: jidlo na dva dny, spaci prislusenstvi (karimatka, spacak1 ),vybranou tebou oblibenou postavu z dila W. Shakespeara. Jupicert, Hanka, Martin

8. 5. Zasterovy bal od 19.30 na Cvc Luzanky. Hraje countryskupina Piknik, cekaji Vas libezne ucinkujici, zabavne hry, srdecni poradatele, predtanceni, nealkobar s laskoavou obsluhou, tombola a jeste neco navic.

Po skonceni je mozno prespat na mekke podlaze ve vlastnim spacaku.

Pripadne dalsi dotazy zodpovi Drak (Tom Kaplan: pohoda@post.cz, 0625/3108)

12.5. trenink na Olympiadu - Bobes (05/4523 5414). Sraz v 17 hodin na konecne tramvaje c.4 na nam.Miru, trenovat se bude nekde na Kravi hore (opozdilci nas jiste bez potizi najdou). Je treba naladit formu na vikend, a proto prijdte i vy, kdo hodlate na olympiade "jenom" povzbuzovat.

14.-16.5. Brontosauri olympiada sportuchtivce eviduje Bobes na tel. cisle 05/4523 5414 nebo Yaki (merlinov@fmu.ped.muni.cz)

19.5. Vytvarny workshop slavne japonske vytvarnice Yaki Mer Lin (merlinov@fmu.ped.muni.cz). Na Bystrousce od 19.15, doporucena vybava - obleceni imunni proti zaspineni a spacak.

26.5. DRDO neboli Draci doupe - pan jeskyne Siba. Jeste nikdy jsi to nehral(a)? Skvele! Uz mas nejake zkusenosti? Vynikajici!! Jsi protrely hrac ci protrela hracka? Naprosto jedinecne!!! Zaciname na Bystrousce v 19.15 - prijd vcas, at nemusis hrat jenom trpaslika nebo balvan na ceste.

28.-30.5. Relax-acni vikendovka s masazemi

S sebou: Krome karimatky take deku (nebo nejaky velky hadr, ktery pres sebe muzete prehodit, aby vam pri delsim lezeni nebyla zima) a polstarek pod hlavu (kdo chce); prezuvky, detsky olej nebo masazni emulzi; volne obleceni, ktere vas nebude tahnout, dostatek obleceni k prevlekani do cisteho (kdyz se samou rozkosi z masazi zpotite); k dispozici jsou sprchy, takze bezne toaletni potreby; dale bezne vybaveni; jidlo na celou dobu pobytu, varit se bude hromadne; hudebni nastroje jsou vitany.

Urcene nejen vsem Brontosaurum, kteri do Bilych Karpat nekdy jezdili. Setkani probehne na Lucine, ubytovani v kempu v chatkach nebo stanech. Je to tedy vhodne i pro pomerne male brontosauri potomstvo. Setkame se spolu, s Ivanou, orchidejemi a krasou tamnich luk. Blizsi informace u Jurina nebo Lisejnika, tamtez i domluva na ubytovani (tel. domu 05/41230317, prace 05/41174459, 05-41175858 adresa Siprovi, Wolkerova 905, Kurim 664 34).

4.-6.6. autostop - Drak (Tom Kaplan: pohoda@post.cz, 0625-3108)

2., 9., 16., 23. a 30.6. taboraky - Siba, Kleofas (05/4621 5652).

20.-29.8. Hura na snoby, zpatky na stromy (PsB)- Kleofas (05/4621 5652), Siba

20. - 23. 5. ZA ORCHIDEJEMI DO NITRICKYCH A STRAZOVSKYCH VRCHU

Pojedte se podivat na krasne orchidejove lokality. Fotaky s sebou. Na akci se pojede zrejme nekolika auty. Prejdou se hory, ridici se vrati stopem ci busem pro auta a pak se vrati pro ostatni. Je mozna i varianta, ze by cast lidi jela vlakem. Dalsi informace casem na instr-l, bront-l.

Kontakt: Martin Dzast Just, just@sci.muni.cz.

21.- 23. 5. PREKAZKOVANI (PGS)

Tvorba a prakticke overeni nejruznejsich prekazek (lana, provazky a vubec). Bezpecnostni standardy a jisteni na prekazkach. Delka a narocnost prekazek pro ucastniky. Vstupenkou na akci je navrh alespon 3 vlastnich, nejlepe originalnich, prekazek. Poradaji: Ondra Stranik (lanove prekazky PSL), Breta a Myval.

Kontakt: Myval Mirek Vojtek, Krymska 3, 625 00, Brno, 0601/500 326.

7. - 13. 6. PIZ BERNINA HORA KRASNYCH HREBENU (Vandr)

Skupina Bernina s nejvychodnejsi alpskou ctyrtisicovkou Piz Bernina (4049m) lezi na hranicich Svycarska a Italie jizne od mesta St. Moritz. Zdejsi scenerie a hrebenove vystupy jsou povazovany za nejkrasnejsi v Alpach (pr. hreben Biancograt - trojkovy prevazne snehovy hreben). Oblast poskytuje celou radu turistickych i horolezeckych tur a je pro pripad potreby velmi dobre zajistena chatami.

Nemam zatim vymyslen zpusob dopravy - ocenim konstruktivni navrhy.

Kontakt: Myval Mirek Vojtek, Krymska 3, 625 00, Brno, 0601/500 326.

18. - 20. 6. TRES SE BRITE 6 (Programovka)

Zveme Te na recesovni vikendovku, tentokrate formou vodni bitvy na vorech a nafukovacich clunech. Kona se na hladine, pod hladinou a v okoli Dalesicke udolni nadrze. Mas-li zajem, jiz ted si zacni obstaravat dusi z traktoru, ci nakladaku, nebo nafukovaci clun (nezbytne) a do konce kvetna posli svoji prihlasku spolu se zpatecni adresou a volbou armady (Anglicani neb Svedove) na na nize uvedenou adresu.

Poradaji Plisnak a Sidney. Uvitame jeste dalsi lidi do tymu.

Pozor! akce se bude konat pouze za slusneho pocasi. Co je a neni slusne pocasi rozhodneme tesne pred akci. Sledujte informace o akci na http://www.fbm.vutbr.cz/sova Akci poradaji IS Brno.

Kontakt: Plisnak Josef Hajkr, Absolonova 10, 624 00, Brno, 41 22

38 54, hajkr@fbm.vutbr.cz.

2. 7. 1999 - 11. 7. 1999 FENIX II (Programovka)

Chces vedet, jak to bylo s nekterymi civilizacemi? Co nam zanechaly? Jak ovlivnily nas soucasny zivot? Prazdninovka bude aktivni, plna her. Budes mit moznost se fyzicky orvat, ale i premyslet, budes mit moznost diskutovat, tvorit i zpivat a tancit.

Za IS Team se tesi Plisnak, Kohodal, Zblabunka, Yuyka a dalsi.

Dalsi informace budou postupne na http://www.fbm.vutbr.cz/sova

Akci poradaji IS Brno.

Kontakt: Plisnak Josef Hajkr, Absolonova 10, 624 00, Brno, 41 22

38 54, hajkr@fbm.vutbr.cz.

5. - 30. 7. KORSIKA (Vandr)

Korsika je nazyvana klenotem Stredozemniho more, pohorim v mori. Najdeme zde malebne zatoky, dlouhe kilometry pisecnych plazi, rozsahle lesy, kristalove cista horska jezera a potoky, skalnate vrcholky hor pokryte snehem. Potkame skalni orly, muflony, polodivoka prasatka, vres, levanduli, rozmaryn, borove a kastanove lesy. Puvabne vesnice, kamenne salase, ovocne zahrady a vinice. A jeste mnohem, mnohem vice.

Zveme Vas na vandr po Korsice, ve kterem bychom chteli prejit tento ostrov po zname trase GR20 a krome toho jeste navstivit i nejake ty pametihodnosti.

Kontakt: Kaja Kolebacova, Ulicka 8, 623 00, Brno,

kaja@chemi.muni.cz.

Dalsi informace: http://intra.fbm.vutbr.cz/zam/sabak/korsika.html

12. - 25. 7. CIVILIZACE (Programovka)

Remesla, myty, umeni, vynalezy... vyvoj krok za krokem, tam ci

zpet...

Co Te ceka? 14 nepracovnich dni v parte mladych lidi, legendy, zapomenuta remesla a umeni, vytvarne dilny a radost z tvoreni. Otazky a odpovedi. Jaci zili lide v jinych dobach? Mohli byt stastni? Co se od nich mohu naucit? Budeme si povidat a hrat, premyslet, behat i relaxovat, zpivat a smat se, malovat, placat z

hliny, poznavat sebe i ostatni. Zkusime nahlednout do duse casu minulych i dnesni uspechane doby.

Chces-li znovu prozit vyvoj Civilizace, nevahej a pojed s nami!

Akce se kona od 12. do 25. cervence v Jesenikach. Je urcena lidem, kterym jiz bylo 18 let. Predbezna cena je 1400 Kc a to prosim i s jidlem a ubytovanim :-) Mas-li chut a odvahu, posli nejpozdeji do 30. dubna prihlasku se svoji zpatecni adresou na:

Petr Hanzalek, Valouskova 6, 635 00, Brno, tel.: 05-79 11 73,

e-mail: civilizace@atlas.cz, WWW:

http://www.fi.muni.cz/~xhanzal/civilizace/

Na akci Te zvou Instruktori Brno: Arda, Bludicka, Bobr, Gabca,

Jupi, Marty, Martas, Matej a Peta.