cerven 2001
Nejkrasnejsi obdobi roku, leto, se uz uz chape kliky od dveri, aby vstoupilo! A s nim prijde neomezena volnost, odpocinek a cas nekonecnych radosti. Tesis se? PeeSBecka, vandry, sjizdeni rek, tabory. Ze jeste nevis, kam vyrazis? Otoc tedy na posledni stranky Brontika, mozna Te nektera akce zaujme. A treba ne jen jedna.
Spoustu skvelych zazitku, stare i nove pratele, splneni snu Ti preje
Radka
Pavouk
Ctenar
O prvnim trochu teplejsim vikendu razime my, Jajka a Hanka, zase jednou (zase poprve) na vikendovku s Brontiky. Uz jeji nazev "Klice od pevnosti Boskovice" nam totiz zarucoval, ze se nebudeme nudit. A tak tomu take bylo.
Po uspesnem petikolovem seznamovani na nadrazi se se spolecnosti Water Czech Republic (kdepak je asi nasi flotile konec) vydavame na cestu. Uz v Boskovicich k udivu domacich lovime mrtve ryby v kasnach (co takhle pokuta, pani radni?), simulujeme nutnou potrebu soli, obtezujeme (pocestne) nic netusici personal cajovny a mistni klid rusime nelibym zpevem (coz sebekriticky priznavame, hlavne mezinarodni druzinka se totiz nemohla shodnout). Shrnuto, jsme zpestrenim vskutku nevidanym.
Prekazkam vsak neni konec. Pevnost, logicky na vrcholu, je pro normalni vyletniky nedaleko. Pro nas vsak jeji vzdalenost umerne roste spolu s nesenim alespon jednoho clena skupinky. Nekteri nosici, asi ze zarlivosti, trhaji tem stastnejsim saty (budete TRPet, Milackove ? to je takova mala indicie pro zjisteni, kdo ze to trhal).
Prichazime do cile a nekolikrat slysime, co ze je to ta Kotlikarna. Vecer pokracuje. Bila pani se zase jednou chce pobavit (chudak, muze jen jednou za tisic let), a tak strasi. Pri jeji zbesile honbe nam telo neochromuje ani tak strach, jako spise "jarni" fyzicka kondice. Presto jsme sikulky a rejdum Bileho pana je ucineno zadost.
V sobotu jiz od ranniho kuropeni, ktere v Boskovicich nastava pravidelne asi tak v 10.00 hod., inspirovani firmou A JE TO bereme do rukou nacini a rozprchneme se pomahati prirode. A odpoledne prichazi to hlavni -- ziskavani klicu. Nas, skryte horolezkyne, nejvice upoutalo zdolavani lan. Nektere vzpominky, zvlaste na kriz, dosud pozorujeme (zeptejte se Jajky). Zato otec Fura nas dostal. Do uzkych. Na jeho hadanku "V kterem mori neni ani kapka vody?" totiz nase mozkova kapacita nestaci, a to nam je dohromady skoro 90 let. Vsichni nakonec sedm klicu ziskavame a odmenou nam je romanticky vecer na hradbach a nadvori za zvuku loutny... (aha, to byla kytara).
V nedeli se plni sily vrhame na to. Na co? No prece na ziskavani indicii a vymysleni klicoveho slova. Snaha prinasi ovoce, takze vsichni sbirame zlataky jako divi a psi zustavaji o hladu.
Zkratka zase jednou vyjimecna akce, kde zajmem bylo pomahat a bavit se. Nezbyva nez rici: Toni, Zblebte, Radko a ostatni lidicky
Diky
Hanka a Jajka
"Zustante u nas pres noc, pane farari. V tomto pocasi prece nemuzete jit zpatky". Hrabe Daun vyprovazel kneze az k hradni brane. Zelezne vereje zaskripaly.
Nebylo to poprve. Vzdelany a svetaznaly kdousovsky farar Jan Stallhofer byval na hrade castym hostem. Jednou tydne zde chodil do hradni kaple slouzit mse a po ni tu casto zustal az do soumraku. Hrabe byl totiz vdecen za bystreho spolecnika, v dlouhych a ucenych debatach spolu stravili nejeden hodinu.
Pocasi bylo toho vecera vskutku neutesene. Odpoledne se prehnala divoka letni bourka, prival deste promacel cely kraj, tma jako o nejhlubsi pulnoci a blesky jako bili hadi projizdeli napric celou oblohou. K veceru sice prestalo prset, zato se dosti ochladilo a studeny vitr zvedal z reky Dyje chuchvalce mlhy, ktera rychle prikryla cely kraj vlhkou a nepruhlednou perinou.
Fararovy kroky zadunely po padacim moste, jeste k nemu dolehlo prani stastne cesty, bouchla brana? A najednou stal Stallhofer sam uprostred nepruhledne mlhy, stal jen par kroku od veze a presto z ni videl jen slabe obrysy. Nezretelna pesina se vinula dolu z hradniho kopce nad strmou, skalnatou strani, porostlou jen ridkymi krovinami.
Stokrat tudy mistni farar sel. Ale dneska, dneska jako by bloudil v cizi zemi. Siluety stromu se vynorovaly z mlhy jako strasidelni duchove a spora stezka nekolikrat zmizela zpod Stallhoferovych nohou.
Vlhka, namokla skala, propast, jejihoz dna pres mlhu nevidis. Snad Janu Stallhoferovi uklouzla noha, snad se mu hlava zatocila z virici mlhy, kdopak vi. Zapotacel se na hrane strmeho svahu, jeste se chtel zachytit vetve, ktera se vynorila z mlhy, marne. Telo Jana Stalhofera proletelo mlecnou sedi, narazilo do skaly, trochu se zabrzdilo v hlohovych krovinach a pak se bezvladne kutalelo prikrym, kamenitym srazem az na breh ricky Zeletavky.
Nezabil se tehdy farar Stallhofer. Byl notne potlucen, to ano. Ale zivot mu zustal. Kdyz se po par tydnech zotavil a vratil pod bitovskou skalu, kdyz videl ten hrozny sraz a stopy sveho hruzostrasneho padu, tehdy klesl na kolena a dekoval nebi za svou zazracnou zachranu. A jako vyraz sve vdecnosti nechal ve strani pod bitovskymi hradbami postavit sochu.
Psal se rok 1738.
Po vice nez dvou a pul stoletich jsem se prodiral koprivami ve strani pod hradem Bitovem. Tesne za zarostlou, napul zricenou branou stoji sousosi. Dobre lze rozpoznat postavu kneze, riticiho se ze skaly a andela, ktery jej drzi. Knez se usmiva. Vi, ze se nema ceho bat.
Dneska by Jan Stallhofer nepadal prilis hluboko. Dyje tu zmizela pod hladinou prehrady, ani Zeletavka jiz neni tou rickou, na jejimz brehu se kdysi farar probral k zivotu.
Shora sem doleha pokrik hradnich navstevniku, z druhe strany je slyset pisteni koupajicich se deti.
Socha se droli. Andel i knez se pomalu meni ve sterk, pak v pisek. Nakonec jsou jejich tela odnasena vetrem do udoli. Ale presto ? verim, ze dokud tady budou aspon trochu stat, nikdo se na zdejsich skalach nezabije.
Hadar
Na podzim jsme delali ciste pracovni vikendovku v Jizerkach a prijelo pres padesat ucastniku a zhruba stejny pocet jsme museli, i kdyz s velkym zarmutkem, odmitnout. V chalupe jsme se mackali, pri patecni prednasce o dulezitosti lesa byla mistnost uplne precpana, ale zase jsme jen za sobotu nadelali prace, jako jindy za tyden. Letos na prvniho maje jsme delali v Praze na Toulcove dvore taky ciste pracovni akci, navic zpestrenou o moznost se nechat vecer pred tim v ramci Filipo-Jakubske noci upalit, ci si aspon opeci burta. A dostavili se tri ucastnici. A v cem se obe akce lisily, ci co je (ne)spojovalo? Ano, vsichni dobre tusite, byla to propagace. V prvnim pripade byla vikendovka celostatne inzerovana, po vsech moznych i nemoznych ustavech v cele republice visely krasne barevne letacky. Zvadla byla dokonce vkladana do celostatnich casopisu (Sedma generace a dalsi). Jeden plakatek jsem napriklad na vlastni oci, a Kleofas to potvrdi, videl v jedne male vesnicce u Berouna, na obecni nastence na navsi. No a ted na jare jsme ?pouze? poslali zvadlo do nasi prazske internetove konference. A zapomneli i na nase kamarady, jez by treba prisli, ale nepouzivaji internet, takze se o tom nedozvedeli. V peti lidech jsme se pak cely den ve vedru cinili, co to slo, ale spatny pocit v nas zustal. Ze by treba prislo vice lidi, kdyby se o tom dozvedeli.
Pouceni je z toho jasne. Pokud se chystate organizovat nejakou akci, obetujete svuj drahocenny cas peclive priprave, tak jiste touzite, aby Vam prijelo co nejvice lidicek. (I kdyz po pravde receno, hrat v petapadesati lidech nejake hry, jste-li pritom svazani prostorem chaty, je prakticky nemozne.) Nepodcenujte proto kvalitni propagaci, urcite se to vyplati. Polozte si otazku, pro koho je vase akce urcena, a tyto lidicky pak oslovte. Veste atraktivni plakatky, vyuzivejte lokalni media (radia, noviny, radnicni zpravodaje apod.). Jde-li o dobrou vec, muzete se jako jeden muj nejmenovany kamarad vtirat do vyucovacich hodin a osobne agitovat. Je to sice velice tezke, kazdy to nezvlada, ale budete mit nejvetsi uspech. Pravda, v dnesni dobe, kdy jsme ze vsech stran zaplaveni nabidkami na ty co mozna nejvetsi hovadiny, je sice cim dal narocnejsi oslovit ?cizi? lidi, ale stoji to zato. Za tu praci pro prirodu, kterou pak muzete ve vice lidech vykonat , za vice radosti, jez lidem rozdate, a treba za nove tvare, ktere pro Brontosaury ziskate. Nasi vyhodou muze byt totiz, na rozdil od ruznych reklam a jednoznacne klamavych inzeratu, jedna vec. My tomu, co delame, muzeme verit, vime, ze to delame poctive, a v tom muze byt nase sila. Jen ji umet p(r)odat.
Pavouk
komu: Svaty Petr, Nebe
od koho: strazny andel pana Hadare
vec: zadost o odvolani z funkce Vazeny Svaty Petre,
zadam timto o odvolani z funkce andela strazneho. Domnivam se totiz, ze neni v mych silach ochranit svereneho mi klienta.
Jiz od pocatku dubna jsme s asi desitkou mych kolegu, andelu straznych, jejichz klienti uvazovali o velikonocnim sjezdu Moravice, horecne pracovali na potlaceni tohoto napadu a na zabraneni v ucasti nasich chranencu na tomto podniku. Se svolenim P.T. kancelare Svateho Petra jsme objednali mimoradne nevhodne pocasi, zimu a dest.
Nekteri z nas byli nuceni sahnout az k pouziti metody mensiho zla a opatrit pro sve sverence lehci nastuzeni, jen aby dosahli jejich absence na velikonocnim sjezdu. Jelikoz se mi tato metoda prici, neuzil jsem ji a ponechal jsem sveho klienta, pana Hadare, zdraveho. Protoze nekolik jedincu neustale trvalo na svych planech stran Moravice, pristoupili jsme k velmi narocne operaci a pomoci tvrdeho lobbingu u mnoha dalsich instituci (Peklo s.r.o. apod., podrobnosti neuvadim) jsme dosahli toho, ze tradicni vypousteni Kruzberske prehrady se neuskutecni.
Zde musim priznat jistou neduslednost. Uspokojeni timto vysledkem a presvedceni o svem vitezstvi jsme nedbale opustili sve klienty a odesli do restaurace Eden na par sklenicek nektaru. Jaka chyba!
Nektere z nas cekal v sobotu dopoledne hrozny sok. Ctyri z nasich sverencu, namisto aby doma v teple slavili velikonocni svatky, vyrazili ve snehove vanici na tridenni vandr. Strazny andel slecny Ivci tento pohled nevydrzel, nervove se zhroutil a bylo nutno jej hospitalizovat v sanatoriu. Jeho misto zaujal suplent, ktery si na tomto miste prozil krest ohnem (doslova).
Tento vikend jsme my, ctyri zaangazovani strazni andele stravili v neustalem stresu, na kridlech nas drzely jen litry silne kavy a pondeli vecer jsme byli jiz zcela vycerpani. Snad aspon pristi vikend stravi nasi klienti v bezpeci svych domovu a my budeme moci chvilku relaxovat.
Bohuzel, nestalo se tak. Na tomto miste bych si dovolil drobnou kritiku vazeneho kolegy, strazneho andela pana Cendy. Snad se mohl pokusit o duslednejsi pacifikaci sveho klienta a nedovolit, aby se tento pustil do organizace dalsi vikendove akce. Timto byli patrne povzbuzeni nasi oponenti z organizace Peklo s.r.o. a zajistili vypousteni Kruzberske prehrady nasledujiciho vikendu. V tu chvili jsem si musel u sv. Rocha vyzvednout dalsi zasobu aspirinu a masazni emulze na kridla. Vikend bude perny.
Vase pomoc, vazeny sv. Petre, byla sice velmi kvalitni, lec ani ta nepomohla. Nasi klienti, i pres husty dest a teplotu jen tesne nad bodem mrazu, vyrazili v sobotu rano pod Kruzberskou prehradu. Plivli jsme si do kridel a jdeme na to?
Priprava lodi a vypluti probehlo vcelku hladce. Jen andel strazny slecny Misi mel starosti s opatrovanim rukavic, cepice a jinych teplych doplnku pro svoji klientku.
K prvni mimoradne obtizne situaci doslo az v Janskych Koupelich. Spolecne s andelem straznym slecny Misi se nam sice podarilo zabranit prujezdu lodi turbinou elektrarny, ovsem timto zaneprazdneni jsme jiz nestacili pomoci nasim dvema kolegum, jejichz klienti prave konstatovali sjizdnost nedalekeho jezu. Dokonce jsme pak museli na okamzik opustit nase sverence a krisit strazneho andela pana Jupicerta, ktery omdlel pri pohledu na to, jak se jeho klient svlika do trenyrek a naseda nad jezem do lodi.
Castecne uspechy slavil jen strazny andel slecny Misi, kteremu se obcas podarilo presvedcit svoji klientku, aby nektere z jezu nesjizdela. Doufal jsem, ze toto zapusobi i na meho chranence, ale ten, palice tvrdohlava, sjizdel ty jezy v singlu. A tak ja, strazny andel, jsem byl nucen delat hacka, postrkovat lod z pereji pod jezem a jednou jsem se dokonce i popral s vodnikem.
Prave inferno straznych andelu nastalo v Podhradi. Kolem dvanactimetroveho jezu litaly stovky andelu straznych, pisteli hruzou a rvali namahou, premlouvali sve sverence o naproste nesjizdnosti jezu, ti mene uspesni svadeli kruty boj s dvoumetrovymi vlnami, do nichz se nekteri s jejich klientu s juchanim spousteli. Zde jsem propadl uplne beznadeji. Jak znam nase sverence, urcite do toho pujdou. Navic jsme museli spechat na pomoc sestici neznamych andelu straznych, kteri prave vlali za raftem v marne snaze jej jeste na korune jezu zadrzet. Velmi mile mne prekvapilo, ze nasi ctyri sverenci se nakonec o tento vrazedny jez nepokusili a pokorne sve lode prenesli kolem. Ze by meli vlastni rozum? To se mi nechce verit.
Dalsi cestu si pamatuji jiz jen matne. Strasne me zabla kridla, cloumala se mnou horecka, kolegove mne obcas museli podpirat. Jen si vzpominam, jak jsme nase klienty smerovali ke vsem hospodam podel reky, dohlizeli, aby byl caj co nejteplejsi a doufali, ze zde zustanou co nejdele.
Nutno priznat, ze uspesne dokonceni cesty bylo spise zasluhou nasich klientu samotnych nez nasi. Zcela vycerpani a promrzli jsme se plizili sto metru za obema lodmi. Poslednim nasim uspechem bylo, ze jsme pro nase klienty sehnali autobus, ktery jel az do Valasskeho Mezirici. A nakonec bylo jeste nutno davat pozor, aby se nasi chranenci nespalili o panev pri priprave bramboraku k veceri.
Byli jsme na dne svych sil. A to ti pitom..., pardon, nasi klienti, chteli zitra vyrazit na Becvu. To nevydrzime. Zaplatpanbuh (navrh na povyseni) za napad pana kolegy. Nenapadne podstrcil svemu klientovi, panu Jupicertovi, a taky panu Cendovi do ruky knihy o valecnych omylech historie a timto jim nabidl moznou alternativu. K me nevyslovne radosti opravdu stravila nam sverena ctverice nedeli v teple valasskomeziricskeho bytu cetbou a hrou v sachy. Jaka uleva.
Vazeny Svaty Petre. Opakuji svoji zadost o uvolneni z teto tak narocne funkce. Me fyzicke i psychicke sily jsou vycerpany. Prosim timto o preveleni na mene exponovany urad, treba na misto andela strazneho Miky Hakkinena.
Dekuji za vyrizeni me zadosti
Andel strazny pana Hadare
Kdyz snih, mraz a teplotni rekordy zcela rozklizily odhodlani ucastniku velikonocniho sjizdeni jesenickych rek, rozhodli se posledni 4 pozustali nedrazdit kobru (a rymu a chripku) bosou mokrou nohou. Stravit velikonoce pod perinou, to by zadny dobrodruh naseho formatu nikdy neudelal, tak jsme hledali kraj, ktery by vypadal zajimave, jeste jsme tam nebyli a pokud mozno nelezel vysoko v horach. Naivne jsme se totiz domnivali, ze v nizine nebude snih. Nahoda pak vybrala Osoblazsko. Podle mapy je tam uzkokolejka, dva hrady, spousta bludnych balvanu a vypada zajimave. Zajimave cela vyprava uz zacala. Celou cestu vlakem z Ostravy huste chumelilo, takze po vystoupeni z vagonku na nadrazi v Osoblaze jsme si nebyli jisti, ktere svatky se to vlastne chystaji.
Osoblaha je mestecko s bohatou historii. Zalozena byla uz v 11. stoleti. V roce 1945 ji ale Ruda armada osvobodila tak dukladne, ze z celeho mesta zustal stat jenom zidovsky hrbitov a asi 20 metru mestskych hradeb. Obyvatele Osoblahy byli vdecni, ze si muzou misto starych domu postavit krasne nove panelacky, a tak postavili na krizovatce sochu rudoarmejce s napisem "podekovani a lasku vam..." Zidovsky hrbitov je moc zajimavy, opraveny a jsou tam ruzne neobvykle nahrobky. Pry je podobny polskym zidovskym hrbitovum.
Dalsim cilem byla (na ceske pomery) zachovala zricenina hradu Fulstejna. Pred vstupem do hradu nas prekvapil clenity teren pod hradbami. Fulstejn mel pry slozity system hradnich prikopu. Slouzil asi ke zmateni nepritele, nas aspon zmatl dokonale. V hrade samotnem jsou zbytky nekolika budov a most pres prikop.
O Matejovicke jeskyni se v mape pise, ze se spatne hleda, ale pro nas, zkusene hledace zrusenych trati a smircich krizu, to byla hracka. Za pustym udolim, rybniky, dravym potokem a dvema bazinami byla stran, na ktere Hadarovi stacilo jen 6 minut k nalezeni vchodu do jeskyne. Krome nadhedne jeskyne v piskovci s malym domem, nekolika chodbami na plazeni a suchou piscitou podlahou jsme nasli jeste komfortni previs i s ohnistem, jako stvoreny k ubytovani uslych pocestnych.
Rano jsme putovali k horam udolim reky Osoblahy a obdivovali prirodu. K videni byli oba druhy capu, volavky, ruzne kachny a spousta drobneho ptactva, ktere jsme si prohlizeli dalekohledem a ornitolog vypravy je se stridavymi uspechy determinoval. Krome toho jsme objevili rozlehle pole s prudce jedlou rostlinou, dodnes si nejsme jisti, zda to byla repka olejna nebo krmna kapusta. V kazdem pripade nakonec vitaminy nepohrdli ani ti, kteri zpocatku hledeli na nase nadsene paseni podezrivave.
Cestou jsme navstivili nekolik kostelu a hrbitovu. Kostely jsou v tehle oblasti velice starobyle, v poslednich stoletich vsak vesmes prestavene z podoby. I tak jsou spolu se hrbitovy a pamatniky pripominkou starych obyvatel toho kraje, kteri byli vyhnani, protoze mluvili jinym jazykem nez my. Jejich kostely a hroby jejich predku tu po nich zustaly a muzou nam pomoci dozvedet se neco o nich, o krajine i o nas.
Cenda
P.S. Koho by zajimalo, kde tenhle kraj lezi -- je to na sever od Krnova, ve vybezku obklopenem ze tri stran Polskem.
P.S.2. Bludne balvany jsme tam vsechny nechali, i kdyz Misa si puvodne chtela jeden vzit domu. Vazil jen 4,7 tuny.
Puvodne jsem chtel svuj clanek nazvat "Line Brno", ale po precteni kvetnoveho Brontika a Radciny reportaze o turnaji v ringu jsem zmenil nazor. Ale vezmu to lehce poporade. Ve dnech 4. az 6. kvetna probehla v nadhernem prostredi zotavovny Mir nedaleko Velkeho Krase na Jesenicku jiz osma Brontosauri olympiada. Organizace se po sedmi predchozich "Zvonkovskych" rocnicich ujal ZC HB Campanula Barbata. Puvodne byl stanoveny konec olympiady az na pondeli sedmeho s tim, ze si stejne vetsina udela volno, kdyz je pak v utery statni svatek. Z Brna, konkretne od Zvonku a od Orchisu se ozvali vcelku logicke protesty, ze nekteri musi do skoly ci do prace, takze by olympiada mela koncit jiz v nedeli. Takze propagace mluvila o tom, ze olympiada bude koncit v pondeli, ale organizatori vyhoveli protestum a zkratili ji. Oficialni zacatek byl rozumne stanoven na sobotu rano, takze se dalo prijet i libovolne pozde. Vetsina naseho Mejdliho tymu dorazila az poslednim vlakem do Jeseniku, odkud jsme meli odvoz na misto do Velkeho Krase.
Nejvetsi sok z olympiady jsem mel hned pri prijezdu na misto, kdyz jsem zjistil, kdo vsechno neprijel. Nedorazil prihlaseny a nedorazivsi tym Muller Thurgau a ani nikdo z Brna. Ani dosavadni vitezi vsech predchozich rocniku Zvonci, ani Srostlousi, ani Slunovrati, ba ani zadni Orchisaci. To prece neni mozne, ze za rok v Brne uplne vsichni zleniveli a zakrneli (az na svelou vyjimku Jupicerta, jez ovsem tradicne startoval za Mejdla a dulezite ucetnicke prace pro Orchis si nechal na dalsi dny). Pak jsem si ale rekl, nu coz asi pro ne konci Morava, ci cela republika jiz v Prostejove, Boskovicich popripade v Trebici, kde olympiady probihali v minulych letech! A co je dal, je nekonecne daleko! Jeste, ze pro nas z Cech je to vsude kousek, takze nam to nevadilo. Prostredi pritom bylo fakt prijemne --- dva chatkove tabory uplne mimo civilizaci, zadne ruchy velkomesta. No co se dalo delat. Hlavne ze dorazili Cuty, mladi CSOPaci z Olomouce a Campamula, ktera mela jednu ucastnici az z Usti nad Labem. O patecni blok her jsem prisel, takze ho nemuzu komentovat. Jedine, co nam trochu kalilo radost ze setkani byla nepritomnost Hadare, jez slibil, ze se urcite vcas dostavi. Ale Misa to nesla statecne: "Pokud nedorazi do soboty odpoledne, tak pak je teprve duvod ke zmatkum!". V sobotu rano byl slavnostni nastup vsech druzstev. Organizatori vyrobili moc peknou olympijskou vlajku, jejiz rozbaleni, pruvod za ni a slavnostni nastup znamenal zacatek olympiady. V prubehu zahajovaciho ceremonialu se z lesa vynoril Hadar, kteremu v patek ujel v Ostrave pripoj, takze vecer skoncil tak padesat kilometru od Krase. Tuto vzdalenost nocnim a rannim, z velke casti pesim pochodem, prekonal a ve vrcholne treninkove forme se dostavil v deset nula nula primo na start. Nas Mejdli tym se stal tudiz kompletnim a v sestave Misa, Jitka, Jupi, Spytlem, Filozof, Hadar, Martin a ja se smele postavil na start prvni discipliny, kterou byla drsna dvouhodinova bojovka v lese, zvana "Lov tropickych motylu". Dlouho se nam nedarilo, ale nakonec hlavne zasluhou Misi a Jitky, ktere krome ostnu z ostruziniku ulovily kazda i toho nejhodnotnejsi motyla, jsme skoncili na druhem miste. Zaverecnou cast hry zprijemnil mensi slejvacek, a mokra sportoviste nas pak provazela celym vikendem. Odpoledne se pak hral turnaj ve fotbalku a volejbale. Fotbal jsme, i diky me takticke neucasti, vyhrali a ve volejbale jsme se hloupe nechali porazit Campanulou. Po veceri nasledovala asi nejzradnejsi disciplina, a to divadlo. Do hodiny jsme museli pripravit smysluplne predstaveni na jedno ze tri predem danych temat. Coz slo po celodennim sportovani dost ztuha. Nakonec jsme si vybrali tema "Posledni zapas" a sehrali klip k Nohavicove pisni Az to se mnu sekne. V teto discipline jsme se jako tymy hodnotili navzajem. Neprilisna originalita nam vynesla az treti misto. Zde se darilo hlavne Cutakum, kteri fantasticky stvarnili tema "Mic", kdy polopantomimicky predvadeli ruzne sporty, kde vystupuje tento kulovity predmet. Naopak zde zcela pohorela Campanula, ktera sve predstaveni ani nerozehrala.
V nedeli jsme pak hrali freesbee, kdy jsme vyuzili nasich zkusenosti z minulych let, kdy nas cepoval Oskar, takze jsme v pohode vsechny porazili. Posledni disciplinou bylo pretahovani lanem, kde jsme hlavne diky nasi velkorysosti k souperum, kdy jsme jim povolovali vetsi pocty tahounu, nez bylo dano, skoncili az posledni. Nic to ovsem jiz nemenilo na situaci, ze Zlate trenky byly po souctu vsech bodu Mejdel! Vsichni jsme se tudiz tesili na zaverecny ceremonial, kdy si po letech marnych boju konecne nazujem ony magicke Zlate trenky, nacez jsme ziskali jen poukaz na ne. Snad nam je Zvonci v Brne predaji. Misto toho jsme krome sladke odmeny ziskali i diplomy s fotkami primo z olympijskych klani. Abych nezapomnel, druzi celkove skoncili Cuty, treti Campanula a ctvrti CSOPaci. Po odpolednim slavnostim ceremonialu, srolovani olympijske vlajky byla olympiada slavnostne ukoncena a my se mohli presunout na vandr do nedalekych Rychlebskych hor.
Po navratu do Pardubic me doma cekal cerstvy Brontik, kde Radka popsala turnaj na Kravaku v ringu, jez probehl o tyden drive. Podle ucasti jsem pochopil, ze ne vsichni Brnaci umreli a zleniveli... Takze proc neprijeli, tedy proc jste neprijeli, tak to fakt nevim. Ale urcite, kdyz se chce, tak to jde. Nejlepsim prikladem je Spytlem, ktery nas reprezentoval, jsa uplne cerstvym otcem. Za coz si urcite zaslouzi obdiv. Samozrejme nejvetsi zasluha patri ZC HB Campanule, jez dostala svemu lonskemu slibu a cele olympijske klani zorganizovala. A kdo bude delat olympiadu priste? Jak jiz psal Jupicert na konferenci, zadnou vhozenou rukavici jsme z taktickych duvodu nezvedali (ona se taky tentokrat do ringu nevhazovala), takze??? Slava vitezum, cest porazenym a vyzva k zamyslenim tem nedorazivsim!
Pavouk
sliboval nevsedni zazitek ? uz proto, ze prvne jmenovana trojice naposledy oficialne vystupovala v roce 1994 (a tehdy tvrdili, ze opravdu naposledy). Vsak taky Musilka praskala ve svech.
Kdyz nastoupili na jeviste prvni dva ucinkujici ? dama v tomto pripade nemela prednost ? propukly davy v nadseny potlesk. U tebe pod perinou, nezna melodie z davne doby, kdy ti dva jeste (!) hrali sami, pripominala misty Simona s Garfunkelem. Pak uz Zdenek Vrestal a Vit Sazavsky pozvali k mikrofonu Zuzanu Navarovou, a co nasledovalo, vzbuzovalo chvilemi pocity posvatneho. Divaci bez dechu poslouchali Kocky, Ja s tebou zit nebudu a dalsi nezapomenutelne kousky, mezitim nadsene tleskali a Zdenek s lehkym nadhledem vtipkoval a branil tak dojmu, ze se ucastnime bohosluzeb. Na zaver prvni tretiny vecera vesel na jeviste prvni host, Slavek Janousek, aby pobryndal sektem ?nove? CD Nerezu.
Sbirka dosud nevydanych pisnicek a jinak zajimavych nahravek z let 1979 ? 1993 se jmenuje Co se neveslo, obsahuje toho ale mnohem vic nez stejnojmenna kazeta z roku 1991.
Bez prestavky na krest navazala Zuzana se skupinou Koa a z jeviste se valila energie velike sily. Clovek musi premyslet, kde se to v te zenske bere. Asi zpoloviny hrali nove pisnicky a zpoloviny starsi, kde zpevaka Ivana Gutierreze zastupoval Mario Bihari ? to jmeno si pamatujte, urcite o nem jeste uslysime. Po dvou pridavcich prisla prestavka, divali jsme se po sobe a navzajem se ujistovali, jak je to uzasne. Kdo si koupil pokrtene CD a byl dost rychly, ma ho i podepsane a cislovane (001 ma jedna nejmenovana clenka sboru Sebranka). Nekteri usoudili, ze v nejlepsim se ma skoncit a o prestavce odesli.
Po prestavce uvedl Zdenek Vrestal dalsiho hosta, pisnickare Jiriho Bileho, a i nam ostatnim doslo, ze tak dobra jako prvni pulka uz ta druha tezko bude. Po nem nastoupil Nerez v novem slozeni, krome Vrestala se Sazavskym jeste perkusista a zpevacka. Od posledni desky Nebezpecny sily se posunuli jeste dal od puvodniho zvuku Nerez, a prestoze to nezni spatne, v onu chvili se mijeli s ocekavanim posluchacu. Nase tajne prani, aby se na konec jeste vratila Zuzana, nevyslo. Rozchazeli jme se s pocitem, ze koncert mel zacinat koncem a onim uzasnym spiritualnim zazitkem vrcholit. I tak ovsem rikam --- kdo jste tam nebyli, placte. Tohle se zazije malokdy.
Cenda
| 1.6. | Slupka | N | Jajka | N | ||
| Den deti |
S | 4.6. | Honza Neuzil | N | ||
| 8.6. | Zblebt | N | 11.6. | SPytlem | N | |
| 13.6. | Jita Kanova |
N | Toni | S | ||
| 14.6. | Hrosik |
N | 20.6. | Svatojanek | N | |
| 21.6. | Lubos Cejka |
N | 22.6. | Yaki | S | |
| 23.6. | Radas Jirik |
N | Slunicko | N | ||
| 24.6. | Honzikove |
S | 29.6. | Zblebt, Pescado, | S | |
| 30.6. | Sarka |
S | 1.7. | Vlkodlak | N | |
| Jajka |
S | 6.7. | Peta Kuchtova | N | ||
| Pescado |
N | 11.7. | Olinka | S | ||
| 13.7. | Marketka |
S | 16.7. | Lubos | S | |
| 17.7. | Mata, Martina |
S | 19.7. | Jurin | N | |
| Luda Zlatovlaska | N | 26.7. | Anicka | S | ||
| 29.7. | Marta |
S | 30.7. | Jarek Janosek | N | |
| 1.8. | Oskar |
S | 7.8. | Verca Chladkova | N | |
| 8.8. | Kamca |
N | 10.8. | Klarka | N | |
| 11.8. | Zuzka |
S | 12.8. | Klarka | S | |
| 13.8. | Aja |
S | 15.8. | Hanka, Slunicko | S | |
| 17.8. | Lisejnik, Peta |
S | 18.8. | Helca | S | |
| 24.8. | Prcek |
N | 25.8. | Martin Nermut | N | |
| Cenda, Bokorys | S | 26.8. | Ludek | S | ||
| 27.8. | Fanda Vaske |
N | 29.8. | Terezka Bulinova | N |
Svitici ohen, zvuk kytar a zpev, spekacky, kamaradi, noci prokecane az do rana? Chybi Ti to? Prijd tedy k nasemu taboraku! Ohen zapalime v 19 hodin na Kacatech (11.6. ? poprve ? na Tebe Kleofas pocka v 19 hodin na zastavce Svratecka ? salina c. 1 a 3) a budeme hrat a zpivat, dokud se nam spankem nezavrou oci. Nezapomen si proto vzit spacak, karimatku a take neco na opekani (spekacek, sojove maso apod.). Zve Kleofas a brontosauri.
Pocasi se cim dal vice otepluje a volejbalove hriste rychle kropi nas pot, proto jsme se domluvili na presunu oblibeneho ringa, volejbalu, ceske placane a pripadne jinych sportu, na prehradu. Voda je cista a nadherne tepla. Cas zacatku zustava na peti hodinach, pozdeji, az se setmi, muzeme pohladit kytary a zpivat dle libosti. Hraje se nalevo od pristaviste pobliz drevenych soch. Uz se na Tebe tesi Polda.
Vypnete pocitac a televizi, ustelte si postel, vezmete si spacak, zavrete okna a dvere. Zanechte za sebou betonove pevnosti a pojdte spat ven ? pod hvezdy. Nechejte se probudit zarivym jarnim sluncem uprostred vonavych luk, posetych tisici kvety, na nichz se z rana trpyti rosa. Pojdte se ponorit do skal a hlubokych lesu, jejichz majestatne ticho rusi snad jen zpevy ptaku. Do mist, kterych se lidska ruka dotkla jen velmi malo a citlive. Chramy prirody.
Opet jsou tu jedno az tridenni pohodove akce se zamerenim na poznavani nadhernych koutu ?Ceskoslovenska?. Da-li nejen pocasi, tak to letos budou: Labske piskovce, Male Karpaty, Bile Karpaty, Krivoklatsko, Palava, Pouzdrany, Lednice, Lanzhotsky prales, zajimavosti v okoli Brna (na kole, pesky, vlakem, autem)? Presne terminy budou vyhlasovany a posilany predevsim mailem na diskus. skupiny instr-l, bront-l a primo zajemcum. Jiz ted se muzete hlasit na e-mailu: just@sci.muni.cz(Martin Dzast Just, Kounicova 50, 60200 Brno).
Stare Hute jsou ve Chribech, pohoricku mezi Hanou a Moravskym Slovackem. Je to kousek na hrad Buchlov, na zamek do Buchlovic, na Cimburk a na spoustu dalsich peknych mist. Bydlime tam v opravene chalupe, peceme si ve zdene peci chleba a buchty a zatim jsme se tam vzdycky meli dobre. K domku patri i ovocny sad a mely by uz byt zrale tresne. A jinak se programem zatim nechte prekvapit (mozna budou i kone), staci mit spacak a trochu nahradniho obleceni, jidlo nakoupime dohromady (70 Kc/osoba). V sobotu dopoledne pomuzeme s delanim drivi.
Doprava: Bude uz platit novy jizdni rad, proto si vsechno overte, nebo mi jeste napiste. Zatim odjezdy z Brna: patek 16:00 (17:00 Stupava samota, 2 km pesky). 17:00 (17:45 Stare Hute, horni zast.., bily domek s oknem ve stitu je vzdusnou carou asi 300 m primo z kopce dolu (po uzke asfaltce od zastavky serpentinou dolu, za mostkem doprava nahoru a hned zase doprava na konec cesticky). Jde o soukromy autobus, je rychly a laciny, ale v patek vzdycky narvany (mistenky!) a stavi na nastupisti 7,8, nebo 9 Zvonarky. Karosa zlute a cervene barvy, odjizdi i drive! 17:20 (18:53 Stare Hute, horni zast.)
Odjezdy z Uherskeho Hradiste a. n. na Stare Hute, horni zast.v 15:50 a v 17:00 (pro cestujici ze smeru Olomouc a Ostrava). Kdo muze prijet az pozdeji vecer, je mozne jet do Buchlovic a odtamtud pesky (7 km kolem hradu Buchlova).
Akce je pohodova bez velkych fyzickych a psychickych naroku na ucastniky. Je mozne kdykoliv prijet a odjet, ale prosim dejte radeji vedet dopredu. Porada Zakladni clanek Hnuti Brontosaurus Orchis Brno. Kontakt: Petr Smajser u pani Charvatove, Kpt. Jarose 5, Jihlava, 586 00, tel. 066/7306012 ve vsedni dny vecer do 21:30, e-mail: psmajser@centrum.cz.
Co nas ceka?? Povidani o Palave, prohlidka CEV Palava, hrani a zpivani u ohne, prohlidka okoli Mikulova a, no samozrejme, vylet na Palavu.
Budeme bydlet v DDM a pracovat v CHKO. Patrne pujde o hrabani sena, instalovani zabran okolo malych stromku, aby je neokusovala diva zver. :))
Sraz je mezi 17:14 a 17:30 na vlakovem nadrazi v Brne u Karlovy pekarny.
S sebou si vezmete nejaky to jidlo na cely vikend, pracovni obleceni, spacak, karimatku a dalsi veci, ktere upotrebite na vikendovce.
Na videnou se tesi Hyman (0604/310587, hyman@orchis.brontosaurus.cz).
Pojdte a poslyste povesti davnych casu. Poslyste o nasem praotci, o predcich, jak prisli do koncin nasi vlasti a usadili se po Labi, Morave i jinych rekach nasi zeme.
Slyste, co se zachovalo z bajnych veku, kdy se predesla pokoleni klanela bohum, v seru starych haju obetovala studankam, rekam, horam a zivemu ohni.
Ceka Te parta kamaradu, skvela zabava, prace ve staji, spousta informaci a moudrosti Tvych keltskych predku, vyjizdka na konich, koniny, hry, pakarny, kulisarny a spousta dalsich prekvapeni.
S sebou: jidlo, spacak, bagr, esus, pamlsky, TATRANKU, neco pod spacacek, pracovni obleceni a rukavice, obleceni na hry (v lese) ? dle pocasi, pevnou obuv ke konim, hudebni nastroj, pracovni zapal, toaletni papir, sirky, 25.- Kc, satek, papir, dle potreby mazlitko, tuzku a dalsi kupu zbytecnosti, co si myslite, ze upotrebite.
Sraz: v patek ve Francove Lhote (cca 6km od Horniho Lidce), hledejte HUCUL KLUB ? nedaleko, hloubeji do udoli a dal od Hor. Lid., je Ranc u Zvonu.
Spojeni: vlakem do Horniho Lidce a dal do Fr. Lhoty busem, pesky nebo po domluve autem (ale musite mi zavolat driv). Spojeni autobusem je priblizne, bude se menit jizdni rad!! Busy z Horniho Lidce (zastavka pod nadrazim dole pres cestu) do Fr. Lhoty (Ranc u Zvonu ? zast. u Raisu): 17.13, 19.00, 19.05, 20.46, 22.55
V pripade zajmu se hlaste na kontaktni adrese: Bobek ? Radek Slovacek, Luh 1808, 755 01 Vsetin, tel.: 0657/631546, mobil: 0604/131306, e-mail: slovacekr@gedip.cz.
Nezapomen navstivit http://rbt.gedip.cz. Tesi se na Vas Gondar & Bobek.
Chozeni po nasich nejkrasnejsich horach, ubytovani v turistickych chatach za asi 100 Sk/noc, za pekneho pocasi na salasich nebo pod sirakem. Neni pro cvoky, kteri potrebuji urazit denne 100 km! Neni jeste jiste, jestli budeme moct alespon na cast doby vyuzivat srub na Podrozsutci.
Zve Petr Smajser.
Chces sjet tajemnou reku Sazavu a poznat nove kamarady? Tak pojd mezi nas! Janca, Kleofas a H*Y*M*A*N.
Vek neomezen, reka Sazava, padlovani --- pracovat se nebude, 900,- Kc (z toho zaloha 500,- Kc).
Michal Kleofas Sipr, Vit. Kapralove 23, 61800 Brno, tel.: 05/48530569, e-mail: hyman@orchis.brontosaurus.cz,orchis.brontosaurus.cz/psb.
18 a vice let, 200,- Kc.
Jan Sipr, V.Kapralove 23, Brno 618 00, xsipr@fi.muni.cz.
Divadelni vandr. Budeme zit jako stredoveci kejkliri, trubaduri a minesengri cestujici jen s konem a vozem od vesnice k vesnici, od mesta k mestu, a svym umem si vydelame na zivobyti. Zve Siba (0656/730871, sir.siba@seznam.cz).
V r. 2001 se planeta XY24 stava neobyvatelnou. Zucastni se badani, zda je planeta Zeme pro nas vhodne utociste. 16-26 let, Morava, 250,- Kc. Tomas Kaplan, Bozetechova 93, 61200 Brno, 05/41219785, 0604/310587, hyman@orchis.brontosaurus.cz, orchis.brontosaurus.cz/psb.
Prace na vyzkumu jeskynniho systemu ve Slovenskem krasu spojena s prolezanim rady jeskyni. Tesi se Dzorc a Kleofas: Michal Sipr, V. Kapralove 23, 618 00 Brno, tel.: 05/48 53 05 69, e-mail: bahno@orchis.brontosaurus.cz.
Na Starych Hutich, prijede (jestli urady vsech zemi svoli) 10 (zrejme srbskych) deti, ktere pochazeji z Kosova a od predminuleho roku ziji jako uprchlici v taborech. Pro srovnatelny pocet lidi od nas, je nutne se prihlasit do 15.6, sejdeme se a probereme program. Tabor porada Petr Smajser.
Jmeno zeleniny zatim nasi drazi Mistri Siba a Bobek neuverejnili.
| 1.10. | Petan Slapansky, Evca Malisova | N |
| 3.10. | Julca | N |
| 4.10. | Fanda Vaske | S |
| 5.10. | Brepta | N |
| 13.10. | Margit | N |
| 15.10. | Lucka Siprova n | |
| ;nbsp; | Terezka | S |
| 19.10. | Sasa Dankova n | |
| ;nbsp; | Misa | S |
| 21.10. | Toni | N |
| 25.10. | Jitka Sevcikova, Martina Salhiova | N |
| 31.10. | Ivca Polakova, Martina Potom, Jirka Cech | N |