Ahoj clovicci!
Tak casto jste to krasne sluvko uz slyseli - brontosaurus! Ale vite vy vubec, co puvodne znamenalo a kde vzniklo? Tak abyste neumreli hloupi, reknu vam to. Saurus (stejne jako bronto) pochazi z rectiny a znamena jester, bronto se preklada jako hrimajici. Slozime-li obe casti, vznikne nam hrimajici jester. Takze mile jesterky, preji vam nadherne, kvetouci a teple jaro.
Radka
Mam v hlave Mozkozrouta!
Retardovany mozkozrout
Po vice nez mesici absence prednasek v mem zivote mi to nedalo a na jednu jsem si zase zasla. Jak uz to na prednaskach byva, zpocatku ucast zrovna dvakrat hojna nebyla, ale kdyz se zacalo cvicit, hned jsme se zalidnili. (O cem to vlastne bylo.No, opravdu nevim proc, ale nejak si nevybavuji detaily, tak vam sdeluji sve poselstvi driv, nez bude pozde; prednasejici a ostatni zucastneni zajiste omluvi jiste odchylky od skutecnosti, na ktere by si snad oni jeste vzpomneli a ja
uz nez)
Mudr, doc, drsc, ing, mgr (Radko, promin mi ty tituly, nejak se mi v hlave smotaly) Evca, Radka & Frista, kolega ze zeme pomerancu (pozdravujte tam toho fanouska nasi politicke sceny, pane doktore), se nam na poutave prednasce snazili vsi silou vysvetlit, ze mit v hlave Mozkozrouta skyta hostiteli jenom same vyhody, tak napriklad vas to nuti vic myslet a sportovat (respektive zcela konkretne - obihat Vystaviste). Zpocatku jsme se na nove nabyvane neuveritelne informace divali ponekud s neduverou, takove konkretni demonstrace, jako proverka nadprirozenych schopnosti jedne ze dvou pritomnych pacientek, kterym byl Mozkozrout aplikovan jiz pri prvni vlne implantaci minuly rok (ostatni se z neznamych duvodu na kontrolu nedostavili), Aliska, nebo materialy z poslednich dnu zivota vedcu studujicich Mozkozrouty na Antarktide, jejich posledni slova (lidicky, nejak mi vypadlo z hlavy, na co to vlastne zemreli), nas ale o vyhodnosti pobytu Mozkozrouta v lidske mozkovne zcela, naprosto a bezvyhradne presvedcily.
Po anatomickem rozboru, popisu rozmnozovani a jiz zminene propagaci techto zviratek coby uzitecnych obyvatel nasich nebohych lebek doslo na test, kde jsme soutezili (!) o to, kdo dostane do hlavy lepsiho Mozkozrouta (nebo to bylo za ucelem zjisteni, v cim mozku se bude Mozkozrout mit lepe) to uz jsem zacinala tusit, ze se stanu obeti jakehosi prukopnickeho pokusu s buhvijakym koncem. Testik byl opravdu jednoduchy, no kdo by si nevybavil nejvyssi horu v Antarktide, Australii, par vyznamnejsich asijskych, americkych, s pridavkem nekolika perlicek z Evropy a jejich uctyhodne vysky; stupnice tvrdosti nerostu byla brnkacka to jsme se prece ucili v osmicce na zakladce; no a urceni maximalni rychlosti pohybu ruznych kast zviratek uz bylo naprosto trivialni, resitelne dvema zpusoby: budto jste se tim nekdy vazneji zabyvali a opatrovali zviratka tachometry, nebo jste si jako ja vzali za standard treba zajice polniho (vytahne ctyricitku) a ostatni tvory nan jednoduse prepocitali (na tomto miste bych rada uplatnila svuj protest proti udaji, ze nastvana chobotnice vytahne pouze 5 km/hod, to proste neni pravda, fakt ne, ja jsem ji to merila a bylo to o hodne vic), takze vysledkem bylo, ze test jsme vsichni absolvovali s uspechem a zacali se psychicky pripravovat na zasadni zlom nasich zivotu. Abychom to nesli o trochu lepe, zaradili nasi prednasejici vedci do cvicek hru, jez pry symbolizovala souboj hemisfer mozku o to, ktera je lepsi (i kdyz mne to spis prislo jako prchani neuronu pred Mozkozroutem do zahranici pomoci spratelenych zachrannych misi, anebo jsme mozna predstavoval Mozkozrouty vypapavajici druhou pulku mozku). Pro nezasvecene, kdo jste nekdy hral HUTUTUTU, vite, o co jde. Pote (anebo predtim) jsme jeste poskladali nejake ty ody na Mozkozrouty (jednu z nich jste jiz meli tu cest cist), a pak uz sup do cekarny a na aplikaci. Prvni, co nam aplikovali, a to oralne, byl bonbon znacky Bon-Pari, patrne abychom nekriceli, neprotestovali a mlceli, a pak nam JE vpravili uchem rovnou do mozku pomoci injekcni strikacky. I ja jsem se aplikaci podvolila, co bych neudelala pro bonbon
Musim uznat, ze prijemnejsi injekci jsem jeste nedostala (ja se snad kvuli tamnimu lekarstvi odstehuju na Kubu). Krome absolventu testu pritomnosti mozku pouzil tym k implantaci jedne potvurky i zcela nahodne se k akci nachomytnuvsiho Dzasta, ktery si mezitim v ordinaci nic zleho netuse steloval stul na promitani svych zazitku z Mongolska. Tak tedy rozsiril odborny tym rady hrdych nositelu maleho, roztomileho a opravdu uplne neskodneho parazitka, jemuz uz "chudackovi" temer hrozilo vyhynuti.
No a jak to dopadlo Priznive pusobeni noveho obyvatele v me hlave se u me osobne projevilo prakticky okamzite: Tak ladne uniknoutz cmuchalsko-kontrolorskeho kotle tvoreneho dvema revizory a dvema policisty jako pri ceste tu noc salinou z Bystrousky se mi jeste nepodarilo. Takze ten Mozkozrout asi opravdu neco do sebe ma (taky jsem si ten listek mohla stipnout, ale kdo by myslel na tolik informaci najednou, ze).
Z meho poselstvi pro vas plynou dve pouceni:
Jestli jeste nemas v hlave Mozkozrouta, je to veeelka chyba, urcite to za rok budes mit moznost napravit.
Ani pod rouskou nejhlubsi noci neuniknes setkani s agenty DPMB.
Peta
Akce Falco a Aquila - boj o preziti
Akce Falco a Akce Aquila patri mezi nejznamejsi akce na ochranu dravych ptaku u nas. Cilem akci je uhlidat hnizda vzacnych dravych ptaku, predevsim sokolu stehovavych, rarohu velkych a orlu kralovskych, pred rusenim navstevniky prirody a horolezci, kteri mohou z neznalosti vyplasit rodicovsky par a muze dojit k opusteni vajicek ci mladat. Predevsim je vsak nutno hnizda hlidat pred vykradenim vajicek a mladat prekupniky zvirat, kteri je prodavaji tzv. "milovnikum zvirat" a nekterym sokolnikum.
Akce probihaji v ruznych mistech CR i Slovenska nepretrzite od roku 1990 a za tuto dobu se podarilo uhlidat nekolika stum dobrovolnych strazcu za dohledu odborniku celkem 43 mladat rarohu velkych, 10 mladat sokolu stehovavych a 16 mladat orlu kralovskych. Bylo zaznamenano nekolik pokusu o vykradeni, ale zadne ze strezenych hnizd diky bdelosti strazcu vykradeno nebylo.
Akce Falco i Akce Aquila budou pod koordinaci Klubu ochrany dravcu a sov pri sdruzeni Deti Zeme ve spolupraci s odborniky pokracovat i v roce 2001. Nelze je vsak realizovat bez pomoci desitek dobrovolnych strazcu, kterym neni lhostejny osud dravych ptaku, prirody vubec a jsou ochotni obetovat nekolik dnu volna, a tak bychom chteli pozadat o pomoc i vas. Hlida se v tydennich turnusech v ruznych koutech CR i Slovenska za kazdeho pocasi 24 hodin denne. Strazni skupiny o poctu 4-6 lidi jsou ubytovany v zakladnim tabore (chata, stan) a po instruktazi odbornikem se stridaji ve dvojicich a zajistuji ochranu hnizda.
V pripade, ze se nam, ale predevsim dravcum, rozhodnete pomoci, muzete se hlasit na adrese Centrum deti a mlaseze, Radka Jindrova, Duk. hrdinu 328, 407 21 Ceska Kamenice, tel. mob. 0605/468263, kde ziskate i podrobnejsi informace.
Pavel Koubek (KODAS DZ)
Silvestr s medvedem
Ted jsem si nasla chvilku casu a rozhodla jsem se pokracovat ve svem liceni nekolika dni stravenych v Odrach na prelomu tisicileti.
Tak se do toho tedy pustim.
Sobota
Rano se vstavalo az nekdy kolem desate. Vstavalo se docela line a se snidani do pelisku.
Nekolik lidi slo nakoupit. Bylo prece potreba sehnat suroviny na soutezni jidla. Kdyz se vratili zpet, ostatni se uz venku koulovali.
A zatimco se tedy venku koulovalo, uvnitr se varilo, a to jak obed pro ostatni, tak ta soutezni jidla.
Na chvilku se pak prerusila ta venkovni koulovacka, aby mohla byt ochutnavka. Chvilku pak jeste hrali a pak jsme se vsichni s chuti pustili do obeda.
Po obede jsme meli chvilku klidu na vytraveni, byla to ale opravdu jen chvilka. Nasledne jsme byli vicemene po dobrem vyhnani na nekolik hodin ven. Zustalo jen nekolik lidi na pripravu pozdejsiho programu.
Rozdelili jsme se na skupinky. Nekteri se sli projit, jini sli bruslit na kluziste.
Na kluzisti bylo plno snehu. Nejdrive jsme mysleli, ze budeme delat snehulaky, pak vsak nekdo dostal napad udelat lezici Venusi. Nametem byla samozrejme Vestonicka Venuse. Napad se nam zalibil, chytli jsme se ho a pustili se do dila. Nekteri tedy pracovali primo na snehove Venusi, jini kritizovali a nekolik bruslilo. Pak se rozhodlo, ze se vedle nasi Venuse polozi jeste muz. Pribyvalo lidi co kritizovalo a ubyvalo lidi co sochalo, jestli se to da nazvat sochanim. Mne to ale ohromne bavilo a nakonec jsem u toho sochani vydrzela nejdele. Pany bavilo hlavne modelovani Venuse a ani tu nedodelali oni.
S tim "Venusakem" to bylo docela slozite. Nejdrive mel byt take na zadech, pak se ale rozhodlo, ze je to na nas asi prilis tezke, takze ho tedy udelame na brise. To uz jsem pak delala vlastne temer sama. Ostatni uz odpadli, mne to vsak stale jeste bavilo. Bylo uzasne takhle si hrat se snehem. Byla jsem nadsena.
Nakonec jsem to dilo dodelala.
Jeste se chvilku bruslilo. Par lidi se slo jeste projit. Kolem ctvrte jsme se zacali schazet nahore na ten pripraveny program. Jak jsme prichazeli, tak nam byla po skupinkach vysvetlovana pravidla.
Bylo napsano nekolik charakteristik postav, jak muzskych, tak zenskych. Nasim ukolem bylo si jednu z nich vybrat. Meli jsme ji pak predstavovat a hrat tisic let. V jedne mistnosti byla spousta obleceni, v ni jsme se mezi obdobimi prevlekali do kostymu te a te urcene doby.
Druha mistnost byla mistnosti tisicileti. V ni cas utikal rychleji a tam jsme dnes meli prozit tisic let.
Vzdy nam bylo u vstupu do teto mistnosti oznameno, do jake doby se po vstupu dostaneme. Presne uz si vsechny doby nepamatuji, je to prece tisic let, tak uvedu jen nekolik prikladu. Tak tedy: Stredovek, doba husitskych valek, horska vesnicka v baroku, zacatek dvacateho stoleti, 30. leta, 2. sv. valka, leta hippies, rok 1968, obdobi po r. 68, devadesata leta.
Vse se to skoncilo oslavou narozenin v dobe soucasne.
Bylo uzasne takto projit celym tisiciletim, avsak jak jsme postupne starli, zacali jsme byt take unavenejsi s unavenejsi. To vsak ke starnuti patri. A ted si predstavte tisic let ve skutecnosti.
Myslim, ze jsme mozna na konci teto skvele hry byli vsichni stastni, ze se nam to asi nepodari ve skutecnosti. Uz hrat si na to bylo narocne. Ale myslim, ze jsme se u toho vsichni perfektne vyradili.
Tak jsme pak nekdy kolem pulnoci zacali uklizet. A to uklizeni bylo dost velke. Obleceni se skladalo jeste i druhy den. Nebojte se, ne celou noc.
Po chvili se jeste zacalo hrat na kytaru a zpivat.
Postupne jsme pri tom zpevu a hrani ulehali do jednoho propletence. Kdyz uz jsme tak byli temer vsichni, rozhodlo se, ze se pujde spat. To uz ale bylo asi kolem
treti.
Tak jsme se zavrtali do svych pelisku a opet si nechali zdat snad krasne sny.
Podarilo se mi tedy napsat i sobotu. Priste pokracovani nedeli.
Olinka
Vysoka diplomacie
aneb jak probehla Valna hromada
Predem upozornuji, ze na Valnou hromadu jsem puvodne ani nemel v umyslu jezdit. Ale asi dva tydny pred ni me predseda vyslovene premluvil, at na ni jedu, ze beze mne by ho nezvolili a hlavne, na co me dostal, ze tam budu mit sanci vyzvednout tricka a satky Orchisu, ktere mi uz skoro pul roku sliboval. A to uz pro me bylo nejake lakadlo! Nakonec jsem se na ni jeste tesil, protoze jsem si rikal, ze na Valnou hromadu prijede spousta znamych z Orchisu, ktere jsem uz dlouho nevidel, coz je zapricineno mou emigraci na zapad do hlavniho mesta Prahy.
Inu coz, v patek jsem se vydal do Brna, na Bystrousku jsem jeste trefil, i kdyz z Prahy jsem se tam dostal az o dve hodiny pozdeji, nez byl sraz. V klubovne me privitali 4, slovy ctyri lidi. Kdyz mi predseda rikal, ze to jsou vsichni, myslel jsem, ze si ze me utahuje a zbytek je vedle. O, jak jsem se tehdy mylil...
No nic, postupem casu se zacli objevovat i dalsi lide a v noci uz nas bylo vice nez sedm, coz se dobre pamatuje, nebot tento pocet lidi je potreba ke hre zvane DIPLOMACIE. Dokonce mohu rici, ze nas urcite bylo vice nez osm, protoze jeden ze statu ovladali dva Turci, resp. Turkyne.
Diplomacie je hra zdlouhava a celkem zabavna. Je natolik zdlouhava, ze po nejakych 8 hodinach hrani se vse zacalo teprve rozjizdet a tolik zabavna, ze jsmeto tech 8 hodin vydrzeli. Ovsem pak, asi okolo pate hodiny ranni, i pres protesty ostatnich, nekteri lide proste odmitli hrat dal. Tak se slo spat...
Nekteri jedinci sli spat v dobre nadeji, ze je tam rano nikdo nebude rusit, do kancelare, avsak zahy (rano) zjistili, ze zde je situace jeste horsi, neb je tu telefon,ktery stale vyzvani.
Takze rano se vsichni vzbudili, nasnidali, prijeli nekteri mistni a zacalo se rokovat. Ze zacatku, nez se dostavil predseda se zmoklou vyrocni zpravou, se konala diplomacie okolo moznosti ziskani nejake budovy z mladeznickeho fondu zdarma, tato diskuse se pomerne protahla a vedla k vysledku, ze to v podstate nema cenu. Po prichodu predsedy se preslo k samotnemu hromadeni, zvolili jsme si novou trojku o peti lidech, detaily najdete urcite v zapisu z VH, na nemz jsem si take dovolil podilet se.
Po vycerpavajicim schuzovani jsme se nadlabli jidlem, ktere skvele uvarila scitaci komise, slozena z pritomnych neclenu. A ted prisel muj moment, kdy jsem po znacnem otravovani prinutil predsedu k neoblibenemu kroku, cimz bylo konecne predani slibovanych a dlouho predplacenych tricek a satku Orchis.
Po prijemnem zasyceni se zbytek pritomnych, kteri jeste neodjeli, vypravil na Prygl zahrat si hru Crazy Horses. Hra jiz podle nazvu byla silena a my si hrali na kone. Kun Toni mel ve svem dostihu nejlepsi kurs na vyhru a nezklamal. Kdo vsak vsadil na kone Slupku na prohru, mel velkou sanci vyhrat velke penize. Vyhrane penize se pak spolu s vydelkem za zavod daly utratit v kasinu. Pro lidi, kteri meli penez malo, coz byli vsichni, byla moznost nejake ziskat za smenku u majitele kasina. Oproti ocekavani se smenek seslo pomerne malo, ale nekolik jich stalo opravdu za to a strhla se o ne opravdova bitva. Po ukonceni provozu kasina se smenky drazily a nejvice byla cenena smenka na dvojitou masaz nebo dve jednoduche. Originalni byla tez smenka na delani kaminek, kterou nakonec ziskal Siba, ovsem nemel to srdce ji v noci vyuzit.
Clovek, ktery smenku vydal, totiz zase pres vetsinu noci hral jednu drive zminovanou hru. Ano, hadas spravne... Diplomacii. Ta se hrala totiz i druhou noc. Polovina hracu byli sice lide, kteri minulou noc nebyli pritomni, ale zbytek byli puvodni mocnari, ktere tato hra vice oslovila. Ostatni zpivali, tancovali, prndali nebo si cetli.
Druha noc probehla klidneji, tedy alespon probuzeni ano. Rano uz se nic moc nedelo, krome uklidu Bystrousky a odjezdu ucastniku. Dokonce jsem se dostal do Prahy pomerne brzy a navic se nas v autobuse seslo vic, takze nebyla nuda. Nakonec vsechno dobre dopadlo, i kdyz od Valne hromady bych rozhodne cekal vetsi ucast nez nejakych 20 lidi maximalne v jedne chvili.
Tolik
grafoman Toni