Rozhovor s týmem Zlatý puding

Jedeme ve vlaku zpět do Prahy a já zpovídám naše stříbrné Zlaté pudingy o událostech předchozího dne. Ve vlaku jsou se mnou Filip (kapitán týmu), Toni, Karel, Míša a Karolína. Další dva členové týmu – Saša a Lenka zamířily domů už dříve (Lenka mastňácky autem). Vlak se řítí více než stokilometrovou rychlostí ku Praze a já se ptám našeho reprezentačního týmu:

Jak se cítíte po vašem skvělém úspěchu na Brontosauří olympiádě?
Všichni: Ježíšmarja. ... Unaveně
Karolína: Super.
Filip: Konečně jsme si zasloužili odpočinek.

Proč se jmenujete Zlatý puding?
Kvůli barvě – žluté. A vymýšleli jsme, co s tím. Kuřátka neprošla, tak Pudingové, ostatní návrhy byly nepoužitelné.

Jak jste se připravovali na Olympiádu?
Svědomitě a poctivě, celodenní soustředění, speciální strava, individuální příprava. Na soustředění jsme měli pětifázový trénink:

1. Ringo,
2. Oběd + první taktická porada + nepřekonatelný problém objednat si americké brambory,
3. Volejbal
4. Frisbee + odhalení a snězení maskota
5. Večeře + pivo + druhá taktická porada a šťouchané brambory

Která disciplína vám dala nejvíc zabrat?
Toni: Fyzicky plavání
Filip: Běh, plavání
Míša: druhá polovička plavání a běhání
Všichni: Psychicky hlavně volejbal
Toni: Při volejbalu jsem si vyřval hlasivky a při vyhlašování výsledků jsem pak skoro nemohl mluvit.

Co se Vám na celé olympiádě nejvíc líbilo?
Karolína: Celé, už jsem si dlouho tak dobře nezahrála.
Karel: Úvodní ceremoniál.
Filip: Vyhlášení výsledků, překvapení z druhého místa.
Míša: Slavnostní zahájení, sobotní večer – volejbal, skvělé okamžiky.

A nejméně?
Zima, déšť a mokro při ringu. Počasí a los při ringu.

Jak se vašemu týmu hrálo za ztížených podmínek?
Filip: Ringo bylo dost drsné,
Karolína: Vítr foukal tak, že bral ringokroužky.
Toni: Filip tak skvěle povzbuzoval, že skoro vyrovnal nepříznivé účinky počasí.
Míša: Ale zas tak moc povzbuzovat nemusel, občas mi to spíš vadilo.
Filip: Výhru ve frisbee nám vzal vítr. A hlavně zkrácený čas.
Míša: Hlavně zkrácený čas.
Toni, Filip: Při frisbee jsme byli celkem ve stresu. (hrálo se na 1 x 6 minut)
Karel: Podmínky byly ideální. Zima hráčům nevadila. V bahně se váleli stejně všichni.
Toni: Na letné se hraje lépe.

Všichni shodně nadávají na malé lehké frisbee,

Karolína: Příště bychom měli hrát s velkým závodním.
Karolína, Toni: Měli jsme nejpropracovanější taktiku.

Kdo byl vaším největším soupeřem?
Většinou Orchis. Mejdla byli sice nejlepší, ale skoro jsme je nepotkali. Mejdla byli příliš dobří. Orchis nám byl nejvyrovnanější - konkurenční žlutý tým. Hýbali jsme jim žlučí, zvlášť při běhu.

A co strava sportovců?
Všichni: Nebyl čas na oběd, to bylo jen „Rychle se najezte, za pět minut hrajete semifinále.“
Karel: Byla skromná.

Co chystáte na příští olympiádu?
Nový název. Vítězství! Již nikdy více druzí. Vymydlit Mejdlům úsměv.

Co byste chtěli vzkázat ostatním Brlohářům?
Poděkování všem, co nám fandili a věřili v nás, všem, kdo na nás mysleli. Kdo se k nám nepřidal, o hodně přišel. Lukovu, ať jim příště to poslední místo vyjde.

Jsme rozhodně spokojeni, že jsme měli štěstí i smůlu, ale víc štěstí. Na konci jsme byli nečekaně druzí, protože kapitán špatně spočítal. Měli jsme tým s největším procentem holek, na volejbalu jsme měli opačný poměr než ostatní družstva (4 holky a 2 kluky, místo 2 holek a 4 kluků). V tom spočíval náš úspěch. I přesto, že nám odpadla jedna z našich největších posil, se nám podařilo dosáhnout druhého místa a vyhrát volnou disciplínu – o nejhezčí obrázek pro Apollóna. A pak, že to nefunguje...

Toni, Filip: I když byla olympiáda v Brně, tak náš tým z Čech, potažmo z Prahy byl druhý a Mejdla, která jsou převážně také z Čech zvítězila. Co chybí v kvantitě se projevuje v kvalitě.

Týmu se vyptával Martin [mimochodem z týmu Lukov a jiné zříceniny]

Tato stránka je součástí internetové prezentace Základního článku Hnutí Brontosaurus Orchis Brno.